Výživová doporučení pro děti předškolního věku
trpící cystickou fibrózou(CF)
Denní energetický příjem CF pacienta v dobrém výživovém stavu by měl být podle závažnosti jeho onemocnění o 30–50 % vyšší, než průměrná doporučení pro jeho pohlaví a věk. V případě infekce, zvýšené dechové námahy nebo podvýživy se požadavek zvyšuje na 150–200% běžně doporučeného kalorického příjmu.
Přesný údaj o energetické potřebě konkrétního CF pacienta však závisí nejen na věku a pohlaví, ale i na stavu výživy, stupni nedostatečnosti slinivky břišní, množství fyzické aktivity a také na plicních funkcích. Zatímco některé děti rostou normálně při konzumaci běžné stravy, děti s pokročilými plicními infekcemi potřebují až o 50 % energie více.
Doporučený energetický příjem: Děti od 1 do 9 let 130–180 kcal / kg
Jediným spolehlivým měřítkem toho, jestli konzumovaná strava je pro CF pacienta energeticky dostatečná, je jeho pravidelné měření a vážení.
Druhým měřítkem dostatečně energeticky bohaté stravy je posouzení množství přijatého jídla odborníkem na výživu. Pomoc nutričního terapeuta je součástí péče o nemocného s CF. Pro zhodnocení kalorického příjmu je třeba tři dny zapisovat vše, co dítě snědlo. Nutriční terapeutka vyhodnotí jídelníčky po stránce energetické a biologické a podle doporučení pro daný věk zjistí, zda je příjem dostatečný nebo je potřeba kalorie navýšit. Má možnost také posoudit vhodnost vybraných potravin pro zajištění adekvátního příjmu. Při návštěvě ambulance nebo při hospitalizaci upozorní rodiče a děti na chyby v jídelníčku. Vyhodnocený jídelníček může posloužit také lékaři jako informace k posuzování nutričního stavu pacienta.
Dosažení dobrého výživového stavu CF pacienta je velmi často podmíněno jeho apetitem, který může být negativně ovlivněn řadou okolností. Mezi ně patří zejména chronické plicní onemocnění provázené kašlem a zahleněním, anebo bolesti břicha, křeče, průjem či zvracení.
Základním pravidlem výživy CF pacientů je nabízet pokrmy, které v malém objemu poskytují velké množství energie. Nemusí to být nějaké speciální potraviny či pokrmy. V podstatě z každého běžně podávaného jídla se dá připravit vysokokalorický pokrm, který splňuje podmínky pro začlenění do každodenního jídelníčku CF pacienta. Jídlo můžeme obohatit o drobnosti, které pak činí daný pokrm vysokokalorický. Např. Med smícháme s oříšky nebo sezamem. Pokrmy lze obohatit oříšky, sušeným ovocem, smetanou, šlehačkou, máslem, ovesnými vločkami, majonézou atd.
Děti v předškolním věku dozrávají zejména sociálně. Učí se převážně pozorováním a napodobováním ostatních členů rodiny, přátel a známých. Milují návštěvy u svých kamarádů a vyhledávají příležitosti na poznávání nových lidí. Děti s CF v tomto věku navštěvují mateřskou školku, což je významný krok k osamostatňování.
Jakmile stravování dítěte překročí práh domova, je nutné informovat o jeho specifických nutričních potřebách pracovníky školky nebo členy rodiny, do které dítě v rámci návštěvy zavítá. Je třeba vždy uvést dvě základní informace, a to sice nutnost používat enzymy před každým jídlem nebo pamlskem a potřebu vysokokalorické stravy. Enzymy si může dítě na návštěvu přinést samo třeba i se svou svačinkou. Do školky přinese zásobu enzymatických preparátů rodič a připojí stručnou písemnou informaci, kdy, jak a kolik má dítě užívat. Písemná informace je důležitá, neboť personál se ve školce může obměňovat a obyčejně není v silách rodičů ani zaměstnanců školky, aby tyto záležitosti probral osobně s každým pracovníkem zařízení.
Velkou úlevou pro rodiče i samotné dítě bývá v tomto období fakt, že většina dětí ve věku tři až čtyři roky se naučí bez problémů polykat celé kapsulky s enzymovými preparáty. Dítě za tento výkon chválíme a povzbuzujeme ho, aby se nestydělo užívat enzymy i před kamarády. Můžeme tak zabránit budoucím problémům ve škole, kde se některé děti z obavy před výsměchem ze strany spolužáků vyhýbají užívání enzymové substituce ve školní jídelně a následně se u nich výrazně horší zdravotní stav.
Dítěti je nutno vysvětlit i to, že musí jíst víc než ostatní děti. Malým krůčkem k rozvoji jeho zodpovědnosti může být i krabička nebo taštička, do které si dítě odcházející na hřiště nebo na návštěvu ke kamarádovi může sbalit např. obložený chlebíček, ořechy, sušené ovoce nebo tyčinku müsli a láhev s nápojem. Povzbuďte dítě, aby se klidně najedlo a napilo z vlastních zásob, kdykoliv má jen trošku chuť.
Dětem v předškolním věku by měla být podávána strava šestkrát denně, tři hlavní jídla, svačina, odpolední svačina a druhá večeře. Problémy spojené s jídlem a napjaté vztahy mezi rodiči a dětmi v době stolování bývají v tomto věku nekonfliktnější oblastí života rodin, kterým do života vstoupila cystická fibróza. Nejčastěji nás trápí neúměrně dlouhá doba konzumace jídla nebo neochota dětí zůstat u stolu.
Při jídle není vhodné na dítě spěchat nebo jej popohánět. Na druhé straně nemůžeme dovolit, aby malý strávník proseděl u jídla polovinu dne. Obyčejně je vhodné vymezit čas jídla v předškolním věku na půl hodiny. Starší děti si mohou tento čas samy sledovat např. na kuchyňských hodinách. Nepodávejte dětem mezi jídly sladkosti ani slazené nápoje. V době, kdy dítě konzumuje některé z předložených jídel, odstraňte je z jejich dohledu. Slib oblíbeného pamlsku po jídle může být dobrou motivací na urychlení jídla.
Jezte u stolu společně se svým dítětem, a je-li to jen trochu možné, stolujte co nejčastěji spolu celá rodina. Dítě má pozitivní motivaci, když vidí jíst ostatní členy rodiny, cítí se být přijaté rovnocenně. Není vhodné, aby rodiče diskutovali o problémech s jídlem v přítomnosti dítěte, nebo dokonce před cizími lidmi.
Problematickou se stává v tomto věku i nadměrná konzumace sladkostí. Kamkoliv se dítě pohne, všude mu někdo nabízí čokoládu, cukroví, lízátko. Všichni víme, že cukr a barviva obsažené ve většině sladkostí ke zdraví nepotřebujeme. Cílem není úplné vyloučení sladkostí ze stravy dětí, ale omezit je na rozumnou míru jeden či dva kusy denně. Více energie než cukroví a lízátka dodají dítěti keksy máčené v čokoládě nebo sušenky s ořechovou náplní.
Zdroj: Příručka o výživě u nemocných cystickou fibrózou, Vydal Klub nemocných cystickou fibrózou, Praha 2010.