Materiál: čtvrtka (kreslicí karton) A4, voskovky, tužka nebo pastelky, barevné papíry A5, přírodní provázek, disperzní lepidlo, nůžky, různé druhy vylisovaného listí, příp. děrovačka
Postup
- Voskovkou, tužkou nebo pastelkou nakreslíme velkého ježka na celou plochu barevného papíru položeného na šířku – bez bodlin, pouze hladký obrys.
- Ježka vystřihneme a po obvodu jeho zad uděláme děrovačkou nebo nůžkami dírky vzdálené od sebe asi 2 cm.
- Provázek nastříháme na kousky asi po 15 cm. Ty vždy dírkou provlékneme a uprostřed zavážeme na uzel. Tím vzniknou ježčí bodliny.
- Potom ježka nalepíme do horní části čtvrtky a můžeme mu dolepit další bodliny na tělo přilepením krátkých provázků. Další bodliny lze též nakreslit.
- Nakonec ježkovi vyrobíme pelíšek – nalepíme okolo něj různobarevné lístky. Tak ať se mu dobře spinká.
TIP
Malým dětem pomůžeme s tvarem ježka nebo si vyrobíme šablonu. Je však vždy lepší, když i tříleté dítě pracuje samo. Bude mít z obrázku větší radost, i když se třeba dospělému nebude zdát tak dokonaly.
Jak se ježek chystal k zimnímu spánku
Byl podzim a mladý ježek se poprvé chystal k zimnímu spánku. Nosil si do svého pelíšku pod keřem suchou trávu a lístky, aby tam měl v zimě pěkně pohodlí a teplo. Tu k němu přišel starý ježek a povídá mu: „Nemám už dost sil, abych si mohl tak pěkně vystlat pelíšek jako ty. Mohl bys mi pomoci?“
Mladému ježkovi se ho zželelo a slíbil, že mu pomůže. Vybrali suché místo a mladý ježek už chtěl začít shánět suchou trávu a listí pro oba. Jenže starý ježek povídá: „Zdalipak víš, jaká tráva je pro zimní spaní nejlepší?“ Mladý ježek se podivil: „Copak to není jedno? Hlavně, aby byla suchá!“ „Ale kdepak,“ zasmál se starý ježek. „Tak dobře poslouchej. Když si vysteleš pelíšek jabloňovým listím, budeš mít v zimě samé lehoučké sny, vlídné, ale matné, jako utkané z pavoučí sítě. Když přidáš trochu mateřídoušky, sny se zaostří a uvidíš v nich samé teplé, letní krajiny.
Trocha suché třezalky a plicníku jim dodá na barevnosti, a když přimícháš ještě špetku suchých zvonků, rozezní se bohatstvím zvuků. Přidáš-li k tomu všemu také trochu rozrazilu, určitě potkáš ve snech spoustu jiných ježků, a budeš-li chtít s nimi poklábosit, pak radím, abys do pelíšku nanosil i pár snítek vřesu. Jestli si chceš popovídat s ptáky, spolehni se na jitrocel a máš-li chuť se bavit s lidmi, přidej mátu. Ale to ti neradím, lidi beztak nic chytrého neřeknou, v zimních snech to bývají otravní společníci. A taky pozor na tamtu bylinu, jakpak se ji jen říká, po té jsou báječné sny, ve kterých ti narostou křidla a ty budeš létat nad krajinou. Jenže ta kytka neumí přistávat, vždycky se po ní padá dolů střemhlav a to není dobré, snad kdyby se přidalo trochu kozí nohy…“
Mladý ježek už toho měl právě tak akorát. To tak, aby kvůli rozmarům jednoho bláznivého starého ježka běhal po louce sem a tam a hledal přísady pro jeho zimní snění, teď když už je málem zima na krku!
„Tady máte hromadu suchého listí a moje úcta!“ řekl a šel si po svých. Starý ježek se urazil.
„To je dneska mládež,“ brblal si, „žádnou úctu ke stáří už to nemá! A nechal mi tu jen samé březové listí! Tak to zas bude zima na jedno brdo…“
Ukázka z knihy: T. Macholdová, M. Ryšavý Výtvarné práce s pohádkami (Portál)
http://obchod.portal.cz/produkt/vytvarne-prace-s-pohadkami/