Teplé počasí posledních dnů dává tušit, že letní prázdniny se nezadržitelně blíží. A s nimi i spousta dobrodružství, třešně u babičky, koupání v rybníku a samozřejmě také letní dětské tábory. V České republice jezdí každým rokem na letní tábory více a více dětí a spolu s počtem táborníků roste samozřejmě také šíře a rozmanitost nabídky různých táborů. Dnešní děti mohou jet na tábor taneční, jazykový, záchranářský nebo třeba vodácký. Jaké ale byly tábory v době, kdy na ně jezdili tatínkové nebo snad dokonce dědečkové dnešních dětí? Byly stejně nabité zážitky jako ty moderní? Na to jsme se zeptali Jana Vodňanského, spisovatele, herce a zpěváka a především autora známých dětských textů jako například Dejte mi pastelku, nakreslím pejska.
Pane Vodňanský, byl jste někdy na letním dětském táboře a jaký to byl tábor?
Jednou v životě jsem byl na táboře ve čtrnácti letech. Byl to mezinárodní tábor míru v Křižanově na Moravě, takže tam s námi byly i děti, nebo částečně už puberťáci z Německa a z Polska. Bylo to asi tak v roce 1955 . Nikdy před tím ani potom jsem na táboře nebyl.
Připravili pro vás vedoucí noční stezku odvahu?
Noční bojovka tam určitě nějaká byla , ale na detaily si už nevzpomínám.
Co si o nočních bojovkách myslíte? Jsou při nich děti zbytečně strašeny nebo je to naopak učí nebát se tmy?
Jsem jednoznačně pro noční bojovky a to pod vlivem mého syna. Tomáš chodíval do turistického oddílu mládeže. Bylo to vedené hodně ve skautském duchu, ale před rokem 1990 se to muselo jmenovat jinak. Každý rok byl s nimi na táboře v Jižních Čechách. Měli tam indiánská týpíčka, totem ,atd. Vždy nejraději vzpomínal právě na tu noční bojovku. Třeba jim tam přistáli ufoni a tak podobně. Vždycky to byl zkrátka nějaký super adrenalin.
Přesto, že jste byl na táboře jen jednou, vzpomenete si na Váš nejsilnější táborový zážitek?
Silný táborový zážitek jsem měl už ve vlaku. Bylo tam plno neznámých pubertálních dívek. Pokoušel jsem se je okouzlit svojí výřečností a tak jsem jim celou cestu vyprávěl bajky a pohádky o permonících , teda důlních trpaslících. Zrovna krátce před tím jsem o nich četl a měl jsem těch příběhů plnou hlavu.
K letnímu táboru jistě patří i platonická táborová láska? Proběhla nějaká i u Vás?
Moje táborová láska se nekonala. Bylo to asi způsobeno tím , že jsem se snažil ty dívky už ve vlaku okouzlit všechny najednou. Na táboře jsem si chtěl z nich vybrat tu pravou. K tomu však nedošlo. Ty méně vyspělé mne nezajímaly a ty vyspělejší zase dávaly přednost vyspělejším klukům a mně pod vlivem zážitků z vlaku přezdívaly „ Permoník“.
Jak jsme se z našeho krátkého rozhovoru se spisovatelem Janem Vodňanským dozvěděli, druh táborů se s léty poněkud změnil a nabídka se rozšířila, ale táborové zážitky jako například táborová láska, jízda vláčkem nebo noční stezky odvahy tak, jak je vnímají děti jsou pořád velmi podobné. Pokud si i vy přejete, aby vaše děti přijely po prázdninách plné dojmů, stačí si vybrat vhodný tábor například od občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC. Na www.detibezhranic.cz najdete bližší informace o táborech i aktuální stav volných míst. Další rady potřebné pro výběr tábora najdete na stránkách www.letnidetsketabory.cz.