Rozvoj grafomotoriky v projektech

Kniha se zaměřuje na specifické rysy grafomotoriky u dětí předškolního věku a na začátku školní docházky a charakterizuje vhodné podmínky a prostředky k jejímu úspěšnému utváření. Nabízí metodické postupy k rozvíjení grafomotorických dovedností. Předkládané náměty činností jsou pro děti motivační, využívají hravosti a rytmu, jsou komplexně – projektově – pojaté. Inspirativní může být řada obrázků, fotografií a příkladů dobré praxe. Kniha je určena učitelkám mateřských škol, ale informace a inspiraci zde mohou nalézt i učitelky a učitelé žáků prvních tříd základních škol.

Ukázky z knihy:

Grafomotorika z pedagogického a psychologického pohledu
Grafomotoriku nelze chápat jen jako pouhé pohyby ruky při grafických úkonech. Jedná se o činnost mnohem složitější. Grafomotorika je vysvětlována jako soubor senzomotorických činností, které jedinec vykonává při kreslení a psaní.

Grafomotorikou se budeme v tomto textu zabývat především za účelem rozvoje budoucího psaní, neboť se jedná o náročnou psychomotorickou činnost. Ukážeme si, že k ní vede dlouhá a nelehká cesta, která začíná již od narození. Je nutné se s ní seznámit, aby každý, kdo pracuje s dětmi, lépe porozuměl podstatě této činnosti a mohl ji vhodně rozvíjet.

V přehledu uvedeme nejdůležitější oblasti, které se podílejí na budoucím psaní, a které je tedy třeba rozvíjet již v předškolním věku, avšak s ohledem na možnosti dětí v tomto období.

Které schopnosti a dovednosti potřebujeme pro budoucí psaní?
Dítě zvládne snadněji nároky školní výuky psaní, budou-li u něho již v předškolním období rozvíjeny psychické funkce, a to především:

• smyslové vnímání (zrakové, sluchové, hmatové, ale též vnímání těla),
• diferenciační (rozlišovací) schopnosti (zrakové, sluchové, hmatové… fonematický sluch),
• prostorová orientace a představivost (především pravolevá orientace, ale též směry nahoře-dole, vpředu-vzadu) a orientace časová,
• paměť (zraková, sluchová…),
• analyticko-syntetické činnosti zrakové a sluchové,
• rytmické cítění.

K budoucímu psaní je nutné dosáhnout určité úrovně rozvoje hrubé a jemné motoriky a její koordinace se smyslovým vnímáním – zejména koordinace ruky a oka. Důležité je i výběrové vnímání, ale hlavně řeč a myšlení. Pro psaní (ale i kreslení) je nutná souhra mezi všemi uvedenými psychickými a fyzickými funkcemi. Ve prospěch pozitivního rozvoje grafomotoriky a gramotnosti dítěte je utvoření povědomí o gramotnostních dovednostech dospělých a vybavení základními zkušenostmi o tom, jak se čte a píše. Motivace dětí k ovládání psaní je podmínkou úspěchu při učení. Naznačenou mozaiku předpokladů pro grafomotoriku doplňují i pracovní dovednosti (např. uspořádání pracovního místa) a hygienické návyky (např. sezení při psaní a kreslení).

Příklady projektů s grafomotorikou

Kamínek

1. Kamínky, oblázky, kamení… na hraní i na stavění
Volba kamínků v souvislosti s rozvojem grafomotoriky není náhodná. Jsou dostupným materiálem a dovedou děti zaujmout. Mohou s nimi různě manipulovat: házet, kutálet, stavět, vyznačovat jednotlivé body i celé linie nebo zaplňovat plochy. Kameny a kamínky mají různé tvary, barvy, velikost a hmotnost. Vydávají zvuky, když s nimi o sebe ťukáme nebo když s nimi hrkáme v nádobě. Jsou tudíž vhodné pro pozorování, zkoumání a experimentování. Oblázky jsou příjemné na pohled i na dotek v dlani, rádi si s nimi proto v rukách pohráváme. S většími kameny můžeme zatloukat do země kolíky a drtit měkčí materiály. Všechny činnosti lze pozorovat a popsat, získat z nich zkušenosti. O kamínku se dá vyprávět. Protože přímo vybízejí, abychom si s nimi hráli, je vhodné jich využít ve výchovné činnosti dětí k rozvoji zručnosti, rytmického cítění a smyslů, k podnícení komunikace, představivosti a fantazie.

Projekt s tématem „kamínek“ bude zaměřen na rozvoj rytmického cítění a na grafomotorická rytmická cvičení, která budou vycházet z pohybových a hmatových zkušeností. Budou rovněž popsány další rozmanité činnosti s kamenem, což je pro projekty typické. Získáme tak podmínky podnětné pro rozvoj celé osobnosti dítěte. Navodí zkušenosti a prožitky, které děti využijí v grafomotorických cvicích. Držení kamínku v prstech (ve špetce) bude připravovat dlaně a prsty na držení kresebného prostředku.

Činnosti doporučujeme tentokrát řadit tak, aby byl projekt započat vy­cházkou ven, sbíráním a hraním s kamínky ještě v přírodě. Pohádka potom podnítí činnosti s tímto materiálem. Pohybové činnosti s kamínkem by měly předcházet kresebným činnostem. Když totiž děti zvládnou tělesný pohyb v prostoru, utvoří si konkrétnější představu o tvaru a snadněji jej graficky provedou na ploše papíru nebo na jiném podkladu. Zážitky a zkušenosti s kamínky jsou vhodné jako motivace pro tvořivé činnosti, ať slovní nebo výtvarné.
Pohádky, v nichž hraje kamení nějakou roli, doplní poznatky dětí o jeho dalších podobách, vlastnostech a využití.

Cíle projektu:
Děti budou vykonávat jednoduchá tělesná i grafomotorická cvičení v rytmu říkadel.
Budou různými formami vyjadřovat výsledky smyslového poznávání.
Provedou grafomotorické cviky při správném úchopu náčiní.
Vyzkouší si pohybové, komunikativní a estetické aktivity s pozitivním prožitkem.

Témata pro rozvoj grafomotoriky:
rytmická grafomotorická cvičení, správný úchop kresebného náčiní, krouživé pohyby, oblouky, vedení linií shora dolů, šikmo a zleva doprava, spojování bodů, hadovka.

Pomůcky:
kamínky, papír, pastelky, fixy, barvy, verše o oblázcích z knihy M. Černíka Malé a velké nebe (část Ze života oblázků), 1981, fotografie nebo reprodukce obrazů krajin (z kalendářů nebo z časopisů).

2. Projekt s pohádkou na téma kamínek

Činnosti s kamínkem venku:

• Sbírání kamínků, prohlédnutí místa, kde jsme jej našli. (Leží tam odjakživa nebo sem byl dovezen?)
• Který kamínek je nejhezčí? Který kamínek si odnesu?
• Házení kamínků (na cíl, do dálky, „žabky“) a pozorování „letu“ kamene.
• Kutálení kamínku do co největší dálky, kutálení kamínku do důlku z různých směrů a vzdáleností.
• Využití kamenů ke slalomu místo tyček – slalomový běh, slalom s obíháním jednotlivých met (kamínků).

U vody:

• Pozorování vody, proudící kolem velkých kamenů.
• Kámen „žbluňk“ do vody ­– pozorování kol na hladině.

Grafomotorická cvičení prováděná do hlíny nebo písku venku:

• Zakreslování letové dráhy kamínku, běhu mezi kamínky, kruhů na vodě a dalších námětů. Lze provést již venku do písku nebo do hlíny klacíkem, kamínkem a jinými přírodninami (kaštanem, šnečí ulitou).

V místnosti:

• Omývání kamínků.
• Mačkání kamenů – masáž drobných svalů ruky pro jejich posílení i uvolnění.
• Zopakování činností, které byly prováděny venku s kamínkem: běhání slalomu mezi kameny, postupné obíhání kolem kamínků vyrovnaných v řadě, skákání z kamene na kámen (jsou namalované na podlaze) atp. Chůze po oblázcích (masáže chodidel).

Kreslení toho, co jsme dělali s kamínkem venku i v místnosti a co jsme pozorovali:

• Házení kamínku do dálky – horní oblouk různých velikostí.
• Kutálení kamínku do důlku, kutálení kamínku z kopce. (Doporučení: Než začnou děti kreslit dolní nebo horní kličky, pomůže jim pro „rozjezd“ kreslit na místě pravotočivě nebo levotočivě ovál.)
• Běhání slalomu.

Doporučení k obrázku: Při kreslení linií lze připravit na papír kamínky, kolem kterých děti zakreslují proudící vodu (nebo představují slalomové značky). Slouží dětem, které mají v tomto období ještě problém s prostorovou orientací, jako opěrné body. Nejprve si mohou znázornit směr proudění vody kolem kamenů prstem. Oblázky mohou být motivací pro grafomotorické aktivity svou novostí nebo tím, že vyvolají vzpomínky na činnosti a pozorované jevy.
Všechny náměty lze kreslit různými výtvarnými prostředky a různými barvami.

Pohádka: O třech prasátkách

O čem je pohádka:
Tři prasátka se vydala do světa. Když už se prvnímu prasátku nechtělo po­kračovat, postavilo si domeček ze slámy. Druhé si později postavilo domeček z větví. Třetí prasátko použilo na stavbu kamení a dřevo na střechu. Vlk chtěl prasátka sežrat, a tak postupně boural domečky prvnímu a potom i druhému prasátku. Prasátkům se podařilo vlkovi utéct a schovat se ke třetímu prasátku do domečku z kamení. Tam se všechna tři prasátka zachránila, protože se vlko­vi tento domeček nepodařilo zbourat.

Aktivity před čtením (poslechem):

• Kde se cítíte v bezpečí? Kam se schováte nebo kam jdete, když vám hrozí nebezpečí?
• Kam se schovávají zvířátka, aby se cítila bezpečně, např. ježek, ptáci, lišky?
• Když se vydají v pohádce tři prasátka do světa, co je může potkat, co za­žijí?

Aktivity v průběhu čtení (poslechu):

• Z čeho si asi mohou prasátka postavit domeček? Proč?
• Proč se vlk nedostal do kamenného domečku?
• Jak to udělat, aby se k prasátkům do domečku nedostal vlk?
• Co myslíte, že prasátka udělají, aby jim v zimě nebylo chladno?

Aktivity po čtení (poslechu):

• Jaká byla prasátka (první, druhé a třetí)? Proč?
• Ve které jiné pohádce pomohly dětem kamínky?
• Přísloví: Práce kvapná málo platná. V nouzi poznáš přítele.

Motorika, jemná motorika a smyslové vnímání:

• Postavte domečky pro prasátka – ze slámy, ze dřeva a z kamení. Proč byl kámen nejvhodnější materiál na stavbu domečku? Při manipulaci s materiály děti vyvodí jejich vlastnosti.
• Rozlišování zvuků materiálů, ale i dalších jejich vlastností – dřeva, slámy, (skla), kamení, kovu.
• Jaký je kamínek? Co cítíš v dlani, když si jej ohmatáváš (chlad, teplo, vlhkost, povrch, tíhu, tvrdost…)? Podle vlastností je pojmenovávat.
• Který kamínek je můj a který je tvůj? Poznáš to?
• Obraznost: ohmatej kamínek, ale nedívej se na něj. Jakou si myslíš, že bude mít barvu?
• Poznáš pouze podle hmatu svůj kamínek?
• Masáže kamínkem po těle (kamínek se lehce dotýká např. paží a ve směrech nahoru a dolů jezdí po paži. Masáže dlaní kamínkem.
• Kolik kamínků se kutálelo?
• Odkud slyšíš ťukání? Odkud se vlk dobývá do chaloupky (odkud přichází zvuk)? Kolikrát zaťukal kamínek o kamínek? Poslouchej, kolik kamínků spadlo do nádoby s vodou (na podlahu, do misky). Dítě ukáže na prstech nebo vyrovná týž počet kamínků a sdělí počet. Může též napodobit zvuk stejným počtem hodů.
• Počet slabik ve slově představuje počet kamínků do řady kladených:
• Prasátko, domeček, sláma, dřevo, kamení, vlk, tři.
• Vymodelujte prasátka nebo je vytvořte z plochých kamínků dle říkanky:

Sestavím zakrátko
růžové prasátko.
Kulatý rypáček,
jedna, druhá tečka,
nad nimi dvě očka,
vlevo, vpravo ouška.

Prostorová orientace:
postavit prasátko na stůl, pod stůl, posadit jej vlevo ke stolu, vpravo ke stolu, vlevo vedle jiného prasátka atp.
Postavte si pro sebe domečky (přístřešky) z materiálů, které máte po ruce.
Zahrajte si na honěnou Vlk a prasátka. Když děti stihnou utéct před vlkem do domečku (na zemi nakreslený kruh), zachrání se.

Náměty pro grafomotoriku inspirované pohádkou:
Nakreslete domečky, které si prasátka postavila.

Nakreslete v rytmu říkanky prasátko:
Nakreslím zakrátko
růžové prasátko.
Kulatý rypáček,
jedna, druhá tečka,
nad nimi dvě očka,
vlevo, vpravo ouška.

Prasátka utíkala před vlkem po klikaté cestě, jejíž okraje jsou vyznačeny kamínky. Musí běžet jenom uprostřed cesty, nesmí se dotknout okrajů cesty. Zakopla by a upadla.

Prasátko utíká po klikaté cestě před vlkem.

Rytmická grafomotorická cvičení s kamínky:

• Kamínky jako tiskátka – do rytmu písničky otiskovat na papír barevné skvrny (nebo též při poslechu hudební skladby).
• Při zakreslování různých linií pomáhá dětem představa konkrétního pohybu, který pozorovaly, lépe však, který si samy vyzkoušely. Navádí je také ryt­mus říkanky či písničky, která navíc navozuje obsah kresleného pohybu.

Příklady:
Zakreslení dolních i horních kliček jednotažných zleva doprava:
Běhám kolem kamínku,
potom chytím Aninku.

(Kameny jsou předkresleny.)

Motorika, jemná motorika:

• Otevírání a zavírání dlaní s kamínkem.
• Vhazování kamínků do lahví s úzkým otvorem (kreslit kamínky v láhvi).
• Křesání kamínky o sebe.

Prostorové vnímání:

• Zaťukat kamínky nad hlavou, vpravo od sebe, vlevo od sebe, před sebou, za sebou.

Rozumová výchova:

• Odhadování: Ve které nádobě (průhledné), na misce, na hromádce atp. je více a kde méně kamínků? Vejdou se kamínky do kelímku, do krabičky? Kde je kamínků více, na talíři anebo v úzké skleničce?
• Spočítej kamínky. Uber 1, 2… nebo přidej 1, 2… Kolik jich máš nyní?
• Zakresli skupinu kamínků (jde o zachycení správného počtu i seskupení).
• Počítání kamínků v řadě i ve skupině (na kamínky při počítání ukazují).
• V komunikačním kruhu: kamínek jako rekvizita – mluví ten, kdo drží kamínek.

Estetické činnosti s kamínkem:

• Přiřazování kamínků k obrázkům krajiny, kde by se mu líbilo, kam by se hodil, kde mohl být nalezen.
• Dotváření prostoru kamínky před obrázkem vybrané krajiny (trojrozměrný obrázek).
• Kutálení kamínku namočeného v barvě po papíře (zanechává stopu).
• Drátování kamínku – tvorba přívěšku, ozdobného předmětu.
• Omotávání kamínku provázkem, pestrými bavlnkami.
• Hra: Uhodni, co ti kreslím na záda.
• Otisky kamínků do modelovací hmoty (modelíny), do hlíny, do písku, nebo je vtlačit a ponechat v podkladu.

Citová výchova:

• Koho obdaruji vyzdobeným kamínkem?

Ukázky z knihy Rozvoj grafomotoriky v projektech (Portál 2010)
http://obchod.portal.cz/produkt/rozvoj-grafomotoriky-v-projektech/