Každé vyhledání nadaného dítěte, ať bylo provedeno v kterémkoli věku a různými strategiemi, je samoúčelné a bezcenné, jestliže po tomto kroku nenásleduje žádná rozvíjející nabídka, bez ohledu na to, jak ji budeme nazývat. Stěžejním a pro dítě nejdůležitějším je možnost nadání rozvíjet. Velkou výhodou je, že většinu úkolů, her a rozvíjejících metod, které používáme u nadaných dětí, lze využít i v práci s ostatními dětmi v modifikované nebo lehčí variantě. Předností také je, že rozvíjející metody jsou v předškolním období zaměřeny velice globálně, a nikoli speciálně, jako tomu je např. ve starším školním věku. Znamená to, že jejich cílem je především rozšiřovat a obohacovat znalosti a dovednosti, které děti mohou později využít v každém druhu nadání. V takových edukačních nabídkách (programech) se soustřeďujeme zejména na rozvoj sociálních dovedností, tvořivosti a emocionální rozvoj dítěte. Jedná se současně nejen o rozvíjení silných stránek dítěte, ale také o práci s jeho slabinami.
Má-li být práce s nadanými předškolními dětmi efektivní a úspěšná, je třeba věnovat pozornost komunikaci a dodržování určitých obecnějších pravidel interakce:
- Uplatňovat neautoritativní komunikaci v interakci s nadanými dětmi.
- Pozorně naslouchat tomu, co dítě říká.
- Nenutit nadané dítě do dalších činností, pokud je plně zaujato jinou.
- Vytvářet prostor pro prezentaci výkonů a názorů dítěte.
- Provádět společně s dětmi hodnocení činností a diskutovat o přednostech i nedostatcích v nich.
Možnosti rozvíjení nadaných předškolních dětí v mateřské škole
V současné době převládá ve vzdělávání a výchově dětí trend k integraci, tj. nevylučovat, stejně jako handicapované, ani nadané děti z kolektivu ostatních, ale obohacovat jejich výchovu a vzdělávání. Zejména obohacující programy jsou vhodné pro aplikaci v předškolním věku, rozšiřují všeobecný rozhled dětí, prohlubují jejich dosavadní znalosti v různých oblastech, stimulují rozvoj osobnosti nadaných dětí, protože poskytují uspokojení jejich intenzivnějších potřeb a vyhovují jejich často rychlejšímu učebnímu tempu.
Mají být zaměřeny velice globálně, a nikoli úzce, protože mají stimulovat rozvoj celého potenciálu osobnosti dítěte, a nikoli např. pouze pohybové dovednosti dítěte. Máme-li v úmyslu skutečně se věnovat rozvoji nadaných dětí, je efektivnější, jestliže si připravíme na určitou, dostatečně dlouhou dobu (půl roku, celý školní rok) výběr rozvíjejících metod a úkolů pro různé oblasti a rámcově jejich sled nasazení. (Část samostatného uceleného programu k rozvíjení kreativity nadaných dětí je publikována – Hříbková, Burdíková, 2002. Program představuje promyšlený, ucelený a dlouhodobě realizovaný postup při práci s dětmi, jehož cílem je rozvíjet jejich osobnost.) Jinou možností, která však není z hlediska rozvoje nadaných dětí tolik efektivní, je nasazovat různé úkoly příležitostně v situacích, kdy zbývá v režimu dne čas. Je to však řešení, které poskytuje příliš velký prostor pro nesystematičnost. V obou případech si učitelky mohou vybrat, jak při tvorbě programu, tak při příležitostném řešení situace, z celé řady úkolů, které jsou dnes již pro předškolní věk běžně k dispozici.
Učitelka si tak současně může vybrat ty úkoly, jejichž realizace je možná v podmínkách její mateřské školy. Dostupné publikace na našem trhu představují určitý „zásobník“, ze kterého lze vybírat, rozpracovat a sestavit program pro nadané.
Při výběru konkrétních úkolů pro nadané děti, a už je chceme zařadit do připraveného programu, nebo použít příležitostně, je třeba všímat si několika skutečností. Ne všechny úkoly totiž mají u nadaných dětí rozvojetvorný efekt, některé mohou být pro ně příliš jednoduché a neposkytují možnosti pro variabilitu obtížnosti. Stále musíme mít na mysli, že budeme pravděpodobně pracovat s celou dětskou skupinou, v níž jen několik dětí zvládne nejobtížnější variantu úkolu, kdežto ostatní děti pouze její lehčí verzi. Při výběru úkolů:
- Vybíráme spíše komplexnější úkoly než úkoly úzce zaměřené.
- Vybíráme úkoly s možností variace obtížnosti.
- Vybíráme úkoly s možností kooperativních i kompetitivních aktivit.
- Nebojíme se zadat „práci“ dětem domů.
Náš školský systém je z hlediska možností, podmínek a tvořivosti učitelů na úrovni stupně mateřských škol příznivě nakloněn pro rozvoj nadání dětí. Napomáhá tomu pestrost různých vzdělávacích a rozvíjejících nabídek pro všechny děti předškolního věku, se kterými se můžeme běžně setkat v řadě mateřských škol. To vytváří základnu, na které lze vytvářet náročnější nabídky pro specifické skupiny dětí. Na této úrovni podle našeho názoru nejlépe funguje integrace nadaných předškolních dětí do kolektivu ostatních tak, že nadané děti nemusí být ani tlumeny ve svém rozvoji, ani tlačeny do předčasné specializace. Přijatý Rámcový program pro předškolní vzdělávání stanoví povinné cíle, obsah i podmínky vzdělávání v mateřských školách, případně v přípravných třídách pro děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí. Tyto cíle, obsah a podmínky jsou pak obsaženy i ve školním vzdělávacím programu, který připravují učitelky. Vzhledem k tomu, že mimořádně nadané děti jsou v uvedeném rámcovém programu zařazeny mezi děti se speciálními vzdělávacími potřebami, je oprávněné předpokládat, že v těchto školách budou i jejich potřeby adekvátně uspokojovány. Bez aktivního přístupu učitelek a jejich angažovanosti v tvorbě nových programů i pro tuto specifickou populaci to nebude možné.
Ukázka z knihy Psychologie pro učitelky mateřské školy
(Portál 2010, 2. přepracované vydání)
http://obchod.portal.cz/produkt/psychologie-pro-ucitelky-materske-skoly/