Do každé pohádky v Příbězích z měsíční houpačky jsou včleněny standardní formulky a cvičení autogenního tréninku. Cvičení klidu, tíhy a tepla, zklidnění dechu, koncentrace a formulky k posílení sebedůvěry jsou zakomponovány jako přirozená součást do každého pohádkového příběhu. Autogenní trénink, který byl „klasicky“ strukturován a sestaven profesorem J. H. Schultzem, je logicky zahrnut do průběhu děje.
Pohádkové příběhy v knize nabízejí uvolnění a odpočinutí. Mají bezprostředně uklidňující vliv na vegetativní nervový systém a díky jejich účinku lze regenerovat celý organismus, normalizuje se dýchání a uvolňují se vnitřní tenze. To vše má dlouhodobé účinky na imunitní systém organismu a na negativní vliv stresu.
Příběhy jsou vyprávěny jazykem srozumitelným i pro malé děti. Jednoduché obrazy, které vycházejí z klasických pohádek, mohou být pro děti inspirací a pomáhat jim rozvíjet jejich vlastní fantazii. Příběhy z měsíční houpačky jsou jakýmsi protipólem k záplavě vnějších obrazů, zprostředkovávaných především elektronickými médii. Prostřednictvím pohádek tak může být opět reaktivována dětská obrazotvornost. S její pomocí budou děti subjektivně a aktivně vtahovány do pohádkového dění a tím získají větší schopnost samostatného jednání. Proto se mohou Příběhy z měsíční houpačky stát pomocníkem při zvládání všedního dne.
Ukázka z knihy:
O víle a kouzelném prameni
V zemi fantazie žije překrásná víla. Má jemná, třpytivě průhledná křídla. Potřebuje je, aby se mohla starat o všechny rostliny, keře, stromy, trávu a květiny. Létá velmi daleko, protože se chce dobře postarat o všechny své chráněnce. Pečuje o ně velice ráda. Sluníčko, déšť i vítr jsou jejími pomocníky a přáteli. Pomáhají jí pečovat o všechny svěřence.
Bez sluníčka a deště by totiž nemohli žít a vítr potřebují proto, aby do daleka zanesl jejich semínka. Jen tak mohou vyrůst další rostlinky. Na jedné mýtině uprostřed lesa můžete najít pramen. Kouzelný pramen, vyvěrající ze země a dál zurčivě putující až do malého rybníčku. Z něj pak tečou dál do kraje potůčky a říčky. Jejich putování končí až v moři.
Voda v kouzelném prameni je čistá, teplá a svěží. Malý rybníček, do kterého voda vtéká, je obrostlý mnoha nádhernými květinami. V tomto rybníčku se víla velmi ráda koupe.
Víla se protahuje v příjemně vlahé vodě.
Voda jemně laská její tělo, její pokožku.
Je to příjemný pocit.
I ty můžeš cítit, jak je voda vlahá,
jak příjemně hladí tělo.
Víla leží uvolněně ve vodě, její tělo se zlehka pohupuje ve vlnkách, jako stéblo trávy, sem a tam – tam a sem.
Její všední starosti šly spát.
Víla je klidná a uvolněná.
Je jí příjemně teplo. Je naprosto klidná.
Nic ji neruší.
I ty můžeš cítit příjemné teplo a klid.
Voda z kouzelného pramene má kouzelný vliv. Když se jí víla trochu napije, zjasní se jí tváře, její srdce se rozveselí, myšlenky se zklidní. Pak se jí dobře přemýšlí – o čemkoli. Dokonce se jí daří i snáze nacházet cestu k řešení nejrůznějších těžkostí, dokáže také lépe zahnat strach a starosti.
Kouzelný vliv pramene na vílu působí,
dodává jí sílu.
Pramen je nevyčerpatelný.
Vždy když má víla starosti, vždy když o něčem důležitém přemýšlí nebo když se něčeho obává, jde ke kouzelnému prameni.
Koupe se ve vlahé vodě. Uklidní se a uvolní.
Cítí, jak se všechny její starosti a strasti rozplývají.
Nic už ji netrápí. Může v klidu o mnohém přemýšlet.
Možná že i ty hledáš místo, které by se ti líbilo, místo,
kde se cítíš bezpečně, jistě a příjemně.
Odtud pak čerpáš sílu, klid i teplo.
Ukázka z knihy Příběhy z měsíční houpačky (Portál 2010)
http://obchod.portal.cz/produkt/pribehy-z-mesicni-houpacky/