Máme doma prasátko, to se nechce mýt,
chce být jenom od bláta, že to tak má být.
Když uvidí vodu, radši se hned schová,
a křičí že prasátko, vůbec není doma!
Za to jeho máma, ta je pořád čistá,
na špinavé prasátko, plnou vanu chystá.
To vám bylo křiku, slyšet na tři míle,
a z mydlinek vyskočilo, prasátko už bílé!
Autor: J. Štýchová
Ivča::-chtěla by jsem se vás zeptat jestli ty dušičy jsou tam schválně a nebo jste se taky spletla a poučujete druhé
ps:tato básnička je nádherná 🙂
Schválně jsem se dívala do rukopisu ,a ve slově mýt mám tvrdé y, při přepisování , na počítači došlo k chybě. Dík za upozornění.
Děkujeme za upozornění, již je to opraveno 🙂
Ještě že ty dětské dušičy neznají gramatiku.To prasátko by se mělo mýt s tvrdým y.Ale kdo ví ,třeba se jen má.
Moje teta Jarka, to je prostě třída,
neměla jsem tušení, co v ní všechno dřímá.
Básně sype z rukávu, jednu, druhou, třetí…..
pro zahřátí dušičky, pro radost všech dětí.
🙂