Vítej, vítej stromečku,
ukaž svoji tvářičku.
Zelená je – my to víme,
však my si tě ochráníme!
Na té naší zahradě,
v celé svojí parádě,
budeš s námi žít.
Až z nás budou tátové a mámy,
ty tu budeš stále s námi.
Nekácejte stromečky,
jsou to ptačí domečky.
A za každý pokácený,
dejte městu zase nový.
Nechceme žít v betonu,
chcem se schovat do stínu.
Ani ptáček domů nezaletí –
vždyť krásné stromy s námi žijí po staletí!