Na ozdobném průčelí staré radnice pardubické byl městský znak, jejž držela mohutná postava Herkulova, totiž v červeném poli půl bílého rejtharského koně s levou nohou zdviženou, jehož, jak níže hlásal latinský nápis: “Arnošt, první arcibiskup Pražský, užíval toho znaku, jejž nyní, císaři, má tvé město” – užíval první arcibiskup Pražský. Páni z Pardubic, z jejichž rodu pocházel, darovali jej městu. Poslyšme, jak jej sami získali..
Když tábořilo pomocné vojsko české za krále Vladislava II. před italským městem Milánem, vloudilo prý se několik odvážných bojovníků z českého ležení do města. Sebravše tam mnoho kořisti, pospíchali na koních, uzmutých v městských konírnách, z města, aby jich spící Milánští nezpozorovali, nezajali a neztrestali. Avšak právě, když se blížili k otevřené bráně, Milánští je zpozorovali. Vzkřikli na pověžného, aby spustil těžkou mříž a zatarasil jim cestu. Strážný přeťal provaz, na němž mříže visela, a tato padla na koně, s nímž se jeden ze smělých bojovníků, jménem Ješek, opozdil. Koně přeťala v půli. Ale Ješek neztratil ducha. Vzal prý přední půli koně i s kořistí sebranou na svá bedra a tak obtížen doběhl českého ležení. Tam se ukázal králi Vladislavovi.
Král užasl i všichni kolem něho. Odměnil.pak Ješka za ten odvážný čin znakem, jenž má v červeném poli přední polovinu bílého jízdného koně se zlatou uzdou a s levou nohou zdviženou.
Když se Čechové s velikou slávou vrátili od pokořeného Milána do vlasti, obdržel statečný Ješek od krále odměnou část země v kraji Prácheňském.
Páni Malovcové z Malovic, kteří mají podobný znak jako páni z Pardubic, totiž přední půli jízdného koně zlatého ve štítě modrém, měli své statky v Prácheňsku. Od nich pocházejí nejspíše páni z Pardubic. Jejich nejstarší předek Arnošt, otec Arnošta, prvního arcibiskupa pražského, byl hejtmanem na Kladště a v krajině okolní se zakoupil. Tím se jeho rod již ve 14. století dostal do severního Hradecka a později do Pardubicka, kde odpočívá v kostele v Pardubičkách.
O společném původu pánů z Pardubic s pány Malovci svědčí i to, že se jeden z rodu Pardubických pánů, Vilém (1357-1387) psal “z Kozí”, bezpochyby po bývalé tvrzi na Hlubocku, která ležela v sousedstvu starého rodinného sídla a zboží Malovcův.