Mravenci jsou mlsní kluci,
žerou buchty, koblížky
každé jaro stěhují se
naší mamce do spížky
Při snídani taťka zuří
vyplivuje pracanty.
Jen počkejte,
lstivě prones:
„Koupím dezodoranty!“
Dezodorant na mravence?
To si asi poplet snad?
Nezabije, nepomůže
není třeba nic se bát.
Lepší je se umět dělit,
mravenečkům vyjít vstříc
kousek chleba, kousek buchty
„Musím Ti to všechno říct?“
Tatka ale slyšet nechce,
dezodorant koupil přec
postříkal jím mravenečky
pro něj je to jasná věc!
Mravenečci nemaj rádi
když je někdo sprchuje
kotvy zvedli, kamarádi
moudřejší ustupuje
Taťka svoji bitvu vyhrál
o buchty už nemá strach,
všichni ho teď obdivují
jak mravencům vytřel zrak
A co mamka? Spokojená?
Kdo by nebyl, brašíci !
Kuchyň voní jako nová
nikde žádní strávníci
Co chudáčci mravenečci?
Neumřou teď hlady snad?
Co vás nemá, žádné strachy
nemusí se nikdo bát
Mravenci jsou chytří braši,
jen tomu věř, holečku
našli tajný sladký poklad
v tatínkově stolečku!