V lesíku žily pracovité veverky, které sbíraly jídlo na zimu. Všechny poctivě sbíraly a dávaly je do společné spíže. Avšak veverka Rita sbírala potravu jen pro sebe. Nasbírané dobroty si schovávala do komůrky.
Nastala zima a zásob ubývalo. Nejstarší veverák řekl:
„Budeme muset zmenšit příděl potravy, nebo nikdo z nás zimu nepřežije.“
Veverka Rita si pomyslela, že ona ano, neboť ona měla ve své komůrce ještě dost jídla. Ale protože byla chamtivá, s nikým se nechtěla rozdělit, udělala si ve své komůrce past na nenechavce.
Přišla ještě krutější zima, Rita pocítila hlad a zamířila do komůrky, těšila se, že si nacpe bříško. Jenže Rita byla i trochu zapomnětlivá. A snad osud tomu chtěl, že zapomněla i na svou pastičku. BUM! A na Ritu spadla její vlastní past. Teprve teď si Rita uvědomila, co se stalo, začala naříkat: „Copak budu dělat?“
Šel kolem veverák a uslyšel Ritu, jak pláče. Vešel do komůrky a uviděl Ritu, jak je chycená v pasti, ale viděl i její zásoby jídla. Moc se na ni zamračil. „Copak, Rito, děláš v té pasti?“ „Já jsem si chtěla ochránit své jídlo a udělala jsem si pastičku, jenže jsem na ni zapomněla a teď jsem uvězněná,“ plakala Rita.
„Já ti odtamtud pomůžu, ale musíš mi slíbit, že se rozdělíš,“ řekl veverák.
Rita přikývla a už nikdy nebyla chamtivá.
Otázky k textu:
- Jak se jmenuje chamtivá veverka?
- Jak si chtěla ochránit své jídlo?
- Co to znamená, když je někdo chamtivý?
Jana Martinková