Mýty o duševní hygieně práce učitele

Ve sféře duševní hygieny ve škole (a to i ve škole mateřské) můžeme narazit na řadu velmi tvrdošíjně tradovaných a často velmi iracionálních přesvědčení o kvalitě a náročnosti práce učitele, o jeho potřebách a možnostech odpočinku, o životních i pracovních podmínkách. Bez ohledu na to, jak mohou být tyto mýty zavádějící, setrvávají v mysli veřejnosti i díky tomu, že média zachycují a zobrazují převážně sporné či negativní zkušenosti se školou. V důsledku sociálního tlaku ovšem přijímají některé z těchto mýtů za své i učitelé sami.

Nabídneme k úvaze některé z nejobvyklejších laických „přesvědčení“:

• učitel nepotřebuje tolik odpočívat, má krátkou pracovní dobu a dlouhé prázdniny, jeho práce není fyzicky namáhavá;
• vždyť to není žádná práce, např. v mateřské škole si vlastně jenom hrají s dětmi, to je příjemná činnost a neklade na člověka žádné nároky, neunavuje;
• učitele nikdo nekontroluje, může si dělat v práci, co chce;
• pokud učitelka potřebuje pomoc, je to hysterka a nemá ve své profesi co dělat;
• potřeba pomoci znamená profesní selhání, dobrá učitelka zvládá obtížné situace s přehledem a sama;
• práce s třídou plnou dětí není příliš odlišná od práce s jednotlivcem, jenom je těch jedinců trochu víc, alespoň se navzájem trochu zabaví;
• stejně se té situaci nedá nijak pomoci, situace ve škole je tak komplikovaná, že vlastně nejde cokoli změnit;
• psychická odolnost je vrozená, trénink ani jiné zásahy nejsou nic platné, to, jak člověk zvládá náročné situace, je jednou dáno, a nemá tedy smysl s tím nic dělat;
• všechno vyřeší peníze, pokud by se podařilo přidat nějaké peníze do školství, problémy by odezněly samy;
• nepřenášet problémy mezi školou a rodinou je snadné, stačí odejít z pracoviště a máme čistou hlavu.

Realita je samozřejmě značně odlišná, nicméně tradovaná očekávání často snižují motivaci učitelů k tomu, aby s danou situací něco udělali. Vytváří se tak tlak na to, abychom před sebou samými skrývali některé obtíže. A práce s vlastní odolností pak může být vnímána jako podivná odlišnost od ostatních. Je ale na každém z nás, zda se rozhodne přizpůsobit mýtům, anebo zkusí pracovat na změně stávající reality.

Ukázka z knihy Psychologie pro učitelky mateřské školy
(Portál 2010, 2. přepracované vydání)
http://obchod.portal.cz/produkt/psychologie-pro-ucitelky-materske-skoly/