Pomlázka
Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:
- znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním
- pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty
- pomlázka jako velikonoční dar
Pomlázka je nejrozšířenější pojmenování předmětu vytvořeného spletením několika mladých pružných prutů, nejčastěji z vrby nebo břízy. Pomlázky pletli chlapci i jejich tatínci a dědečkové.
Pomlázka byla jakási příležitost přitočit se ke své milé, děvčata zase mohla projevit svůj cit ve zdobení nebo nápisu na malovaném vajíčku či kraslici.
Dospělí koledníci bývají pohoštěni pikatními jídly a alkoholem.
Co ale pak s pomlázkou? Můžete si ji zasadit na zahradě a vyroste vám z ní krásný strom. Pomlázka by se neměla vyhazovat, ale zároveň by si každý chlapec měl další rok udělat novou. Koledování skončilo a co dál. Velikonoční pomlázky či tatary házeli kluci na Moravě ze střechy, aby tam zetlely a podle staré pověry z nich nepřecházela na lidi prašivina. Jinde ji házeli do sklepa, aby se v něm nedrželi žáby.
Šlehání děvčat mělo způsobit to, že dobře vyšlehaná děvčata budou po celý rok zdravá, veselá a pilná a nebudou je štípat blechy.
Po koledování se kluci pustili do počítání koledy. Kus mazance, vajíčka, koláče, drobné peníze. Nejvíce bylo uvařených vajec. Pojídala se samotná, osolená, k chlebu nebo z nich hospodyně udělala salát, či je dala do omáčky.
Jinými zvyky je polévání vodou. Rozšířený zejména na Valašsku.
Tento příspěvek najdete v novém Velikonočním speciálu, který si můžete zdarma stáhnout zde: http://www.nasebatole.cz/?page_id=4497
Lenka Štveráčková