Vždy dvě děti stojí pro sobě a lechtají se navzájem na nose. Zpívají se k tomu melodii Já do lesa nepojedu:
Pohlaď nosík, malý nosík,
Pohlaď nosík od spodu.
Nosík vzdychne, potom kýchne.
A bude mít ostudu.
Hepčííí!!
Kýchnutí je za dva zlaté
A ostuda za tolar.
Kdyby na to nosík přišel,
Tak by jistě nekýchal.
Hepčííí!!