Jaro

Krok za krokem, tiše kráčí
jaro vchází do dveří
rozhlíží se, hlavou kroutí
vlastním očím nevěří.

Sluníčko se zatoulalo,
zima ještě nešla spát
jaru klíče od sluníčka
nechce zatím ještě dát!

Zima se mu jenom směje,
Jaro je však v rozpacích
místo květin na záhonech
leží všude bílý sníh.

Slunce vyšlo na oblohu
kdo ho pustil já to vím,
matka Země přišla pomoct
Zimě to však nepovím.

Jarmila Š.

Leave a Reply

Přejít nahoru