Návštěva zubaře je pro nás dospělé ne příliš příjemnou záležitostí. Možná se jí i vyhýbáme. Pečovat ale o zdraví sebe a svých dětí musíme. Takže nás čeká návštěva zubaře dříve či později. Je tedy nutné si předem vše naplánovat. Můžete z návštěvy zubního lékaře udělat rodinný výlet. Objednejte nejen sebe, děti, ale i manžela. Po úspěšném absolvování prohlídky si zajdete s dětmi do přírody, na dětské hřiště, do hračkárny pro nějakou hračku, aby děti měly památku na prohlídku u zubaře. Snažte se jít k zubaři ne v době poledního spánku dítěte, pokud ještě spinká, protože přetažené dítě, které je zvyklé spinkat by mohlo návštěvu lékaře prožívat negativně. Nechoďte po nemoci ani v době, kdy je dítě nemocné. Předem dítě připravte. Řekněte mu, co mu bude paní doktorka dělat, zbytečně ho nestrašte, ale nezastírejte, že to nic nebude a že ho to nebude bolet. Vhodná je i hra na zubaře doma. Syn vás může ošetřovat. Vzájemně si můžete čistit zuby.
Co můžete ještě udělat pro to, aby si vaše děti chtěly čistit zuby dobrovolně a nebraly to jako nutné zlo? Ukazujte jim, že péče o zuby je zábavná, nakupte dětské zubní nitě ve tvaru zvířátek, barevné zubní kartáčky, chutnou pastu, nechte děti vybrat v obchodě, co se jim líbí. Čistěte si spolu zuby, neberte to jako povinnost, ale jako radost.
Nyní se nacházíte v čekárně. Přijďte tak, aby jste nemuseli dlouho čekat. Dlouhé čekání je pro vás všechny stresující, děti se začínají nudit a zlobí. Vhodné je, aby byl v čekárně dětský koutek s hračkami, židličkou a stolečkem, kreslícími potřebami. Pomůže tak dítku odbourat strach a stres, zabaví se a ani si neuvědomí, že už jdou na řadu.
Když přijdete do ordinace, domluvte se s lékařem, zda máte s dítětem zůstat, vzít si ho na klín nebo stát opodál. Každé dítě reaguje jinak. Přítomnost rodičů má pro dítě opačný efekt, než aby ho rodiče uklidnili, ba naopak jej litují a to pro spolupráci lékaře a dítěte není žádoucí. Můžete jít jako první, váš syn nebo dcera vidí, co vám paní doktorka dělá, může i asistovat, nalít kelímek s vodou, držet maminku za ruku. Tím, že vy ukážete že se nebojíte, že to vlastně nic není, dáváte jistotu a pocit bezpečí. Malý pacient si může sebou do ordinace vzít svou oblíbenou hračku, která mu pomůže strach překonat. Když jde na řadu syn nebo dcera, stůjte opodál, nechte lékaře komunikovat s dítětem. Zbytečně do rozhovoru nezasahujte. Zubařka ukáže dítěti všechny nástroje, povozí ho na křesle, odměnou je pak pochvala a drobnost např. hračka, vzoreček pasty pro děti.
Co je na tom vše nejdůležitější a na co by lékař, ani rodič neměl zapomínat? Základem je komunikace s dítětem, vše mu vysvětlit, proč se to děje, že musí chodit na prohlídky, aby mělo zdravé zoubky, co by se stalo, kdyby nechodilo. Důležitá je prevence, ne jít, až něco bolí, to už je pozdě. Návštěvu nikdy neodkládat, stanovit si termín a ten dodržet.
Vlídné zacházení, odpoutání pozornosti, navázání očního a tělesného kontaktu, pochvala drobnost za statečnost jsou nejdůležitějšími aspekty celého ošetření. Bílý plášť, neznámý zápach, předměty nahánějící hrůzu mohou v dětech vyvolávat paniku a strach.
Přeji Vám, aby ošetření u lékaře probíhalo v přátelské atmosféře, vzájemná důvěra rodičů v lékařovy odborné znalosti a lidské vlastnosti jsou pro nás rodiče velice důležité.
Lenka Štveráčková