Na většině českých základních probíhají zápisy nových prvňáčků. Pak děti čeká ještě skoro 9 měsíců do začátku školy. Za tu dobu se dá s dětmi ještě lecos naučit a natrénovat. Co všechno by vlastně děti měly umět, než jdou do školy?
Devětatřicetiletá Lenka Navrátilová je matkou dvou dětí, dvanáctileté Denisy a osmiletého Ondřeje. Oba už chodí do školy, u každého ale Lenka uplatňovala jiný přístup. „U Denisy jsem chtěla, aby šla do školy připravená, aby tam dobře obstála. Neuměla se dobře prosazovat, tak jsem jí chtěla start v novém kolektivu a prostředí ulehčit alespoň po té znalostní stránce a naučila jsem ji číst, trochu psát a počítat do sta,“ vzpomíná Lenka. Neosvědčilo se to. Denisa sice měla náskok před ostatními, její radost ale byla rychle vystřídána zklamáním. Některá písmenka se totiž naučila psát špatně a nedařilo se jí zlozvyk překonat. Předběhly ji tak i děti, které neuměly napsat vůbec nic. „Při výuce čtení a matematiky se zase nudila a nakonec do kolektivu zřejmě zapadala hůř, než kdybych ji předem nepřipravovala. Naštěstí se vše časem srovnalo, ale možná nemusela mít potíže žádné, kdybych nebyla na začátku tak ambiciózní,“ myslí si dnes maminka Lenka. Její slova potvrzuje i učitelka prvního stupně základní školy Miroslava Soldátová. „Školák, který přichází do školy s již určitými znalostmi, se ve škole nesoustředí, vyrušuje a učitel musí pro takové dítě vymýšlet zvláštní práci. Tyto děti mají tzv.navrch před ostatními na počátku, ale brzy svůj „náskok“ ztrácí a mnohokrát dosahují nakonec horších výsledků než ti, kteří začali tzv. od píky.“
U Ondry Lenka svůj přístup změnila. „Trénovala jsem s ním jen barvy, protože zejména mezi růžovou, fialovou a oranžovou měl velký zmatek, zřejmě to zdědil po tatínkovi, který má s odstíny barev potíže dodnes,“ říká Lenka Navrátilová, „základní barevné rozlišení jsme zvládli, ujasnili jsme si, že středa je před čtvrtkem a nikoliv naopak, a znalosti typu čtení a psaní nechali až na školu, s výjimkou vlastního jména. A vůbec to nevadilo, Ondra se všechno učí v pohodě, na vysvědčení měl samé jedničky.“
Co má dítě zvládat při nástupu do školy
Co všechno je tedy potřeba, aby děti znaly, když jdou do školy? Co všechno může spadat pod termín „školní zralost“? „ Především je nutné, aby dítě bylo samoobslužné,“ říká Miroslava Soldátová, „budoucí prvňáček by se měl umět rychle obouvat, zouvat, zašněrovat a zavázat si boty, oblékat, svlékat a skládat věci spořádaně na hromádku, umět rozepínat a zapínat knoflíky a zipy u bundiček, umýt si ruce, obsloužit se na WC apod.“ A co dalšího by měly děti splňovat a jak k tomu rodiče mohou přispět? Podle dlouholetých zkušeností učitelky ulehčíte začátek školní práce zejména následovně:
– Již v posledním roce před nástupem do školy budete vyžadovat jasnou a správnou výslovnost, popř. navštívíte logopeda. Podle letitých zkušeností bývá častým oříškem právě správnost řeči. Rodiče mluví s dětmi denně, stejně tak jejich blízké okolí, a tak se jim třeba ani nezdá, že by vyslovovaly nesprávně nebo že by jim bylo hůře rozumět. Učitelé při zápisu vidí děti většinou poprvé a na tyto vady mohou upozornit. Do nástupu do školy se dá ještě s vedením logopeda leccos upravit.
- Povedete dítě, aby klidně a pozorně naslouchalo předčítání pohádek
- Budete vyžadovat, aby reagovalo ihned na vhodně daný úkol, a důsledně sledovat, jak jej plní
- Budete se snažit soustředit dítě na vykonávanou práci a nedovolit mu, aby se zabývalo vedlejšími věcmi
- Zvykejte dítě, aby dohrálo započatou hru, dokončilo rozdělanou práci
- Zaveďte denní plnění drobných úkolů: úklid hraček po hře, úklid příboru a talíře po obědě, drobná pomoc při domácích pracech
- Neopoměňte naučit potomky pozdravit, poprosit, poděkovat
- Zaveďte pravidelný režim – přibližně ve stejnou hodinu vstávat, jíst, chodit spát
- Pokud již dítě nechodí do školky, je vhodné ho tam zařadit, aby si zvyklo na kolektiv a jeho zákonitosti, umělo se mu podřídit, spolupracovat
Učit se předem, nebo ne?
Jelikož děti jsou přirozeně zvídavé a žijeme ve světě, kde se písmenům a číslům nedá vyhnout, zaujmou samozřejmě i vaše ratolesti. Není nutné se jakémukoliv učení úplně vyhnout, můžete dítěti například ukazovat číslo vašeho domu či poznávací značku auta, malá čísla při hře, písmena ve jméně či adrese, podporovat jeho vlastní zájem a chuť do objevování nového. Určitě ho ale do ničeho nenuťte, při nástupu do školy se se žádnými zvláštními znalostmi nepočítá a učitelé ho vše naučí od začátku. Učitelka Soldátová podotýká, že ze znalostního základu, který se testuje u zápisu do první třídy, by dítě mělo umět rozeznat základní barvy, geometrické tvary jako je trojúhelník, kruh, čtverec, obdélník, rozlišit, co je velké, co malé, poznat nějaké písmenko, třeba ze svého jména, číslici přiřadit k určitému počtu, namalovat jednoduchou postavu, znát svoje jméno a příjmení, umět vyprávět a znát nějakou pohádku. Vhodné je také ovládat dny v týdnu a vlastní adresu, pro všechny případy. Naopak se od malých prvňáčků neočekává znalost hodin, tu si ve škole ještě pocvičí.
Ambiciozní rodiče
O způsobilosti vašeho potomka pro školní docházku se rozhoduje u zápisu. V poslední době je v módě žádat o odklad školní docházky i dětem, u kterých pro to není žádný důvod, jen proto, aby jim rodiče prodloužili o rok dětství. Naopak existují ale i tací, kteří tlačí na nástup dítěte do školy, protože jsou přesvědčeni, že na to „má“, ačkoliv učitelé při zápisu tvrdí opak. Neposuzuje se přitom to, zda je dítě více či méně chytré, ale má třeba potíže se samostatností nebo soustředěním či logopedické obtíže.
„Učitel nemá možnost dítě, které je věkem do školy zralé, nezapsat. Může rodičům doporučit např. odklad školní docházky, ale pokud rodiče budou na nástupu dítěte do první třídy trvat, stejně nastoupí. Mnoho rodičů si neuvědomuje, jaké problémy má takové nezralé dítě, někteří dodnes odklad vnímají jako důkaz toho, že jejich dítě je „hloupé“, bohužel,“ říká pedagožka. Dítě pak může horší start poznamenat na celou dobu školní docházky.
Někteří rodiče jsou podobně jako paní Lenka ze začátku článku přesvědčeni, že pokud dítě naučí něco z látky první třídy předem, lépe mu to pak ve škole půjde a lépe si zvykne. Není to ale vůbec pravidlem. Kromě toho, že ho můžete naučit mnohé své letité špatné návyky, jako je špatný sklon písma, vadné držení tužky apod., můžete ho naučit špatně třeba i písmenka samotná. Ruku na srdce, kdo z nás si pamatuje, jak přesně se píše například velké psací R, K nebo dokonce Q?
Navíc učení není to jediné, co děti ve škole čeká. Velikou změnou je především sám režim, nový kolektiv. Je nutné, aby se na tuhle změnu připravila celá rodina a všichni pomohli školáčkovi se s novou úlohou co nejlépe vyrovnat, věnovali mu dostatek času, vytvořili mu podnětné prostředí, dali klid i řád pro přípravu i volno pro hry. Pak určitě půjde vše tak, jak má.