Knížka, kterou právě otvíráte, se snaží přiblížit dětem smysl nejznámějších českých zvyků: tradičních, jakými jsou vynášení zimy nebo svatomikulášská nadílka, i těch moderních: drakiády nebo vítání prvňáčků. Stranou nezůstávají ani svátky rodinné: narozeniny, jmeniny, oslava vysvědčení. Kromě popisu a interpretace zvyků tu najdete především náměty pro rozhovory s dětmi a náměty na činnosti vázané na konkrétní zvykoslovné praktiky a úkony. Právě v těchto rozhovorech a činnostech leží těžiště knížky.
Důsledným zaměřením na dosavadní zkušenost dítěte a její uplatnění v poznávacím procesu i procesu socializace koresponduje kniha s principy Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání i Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Náměty lze proto efektivně využívat v rámci projektů i ostatních výchovně vzdělávacích forem, které mateřské a základní školy začlenily do svých školních vzdělávacích programů. Interaktivní části (jak komunikační, tak činnostní) podporují dosahování klíčových kompetencí, a to zejména kompetence komunikativní a kompetence sociální a personální.
Rozhovory o jednotlivých svátcích a zvycích jsou uvedeny jednoduchými čtyřveršími. Je použít výhradně sdružený rým, který si děti nejsnáze zapamatují a nejzřetelněji v jeho zvukové podobě zaznamenají rýmovou shodu. Básničky jsou tak i pro tuto věkovou skupinu vhodné k recitaci, resp. k rytmickému deklamování.
Ukázka z knihy:
Loučení se školkou
Rozlučte se, kluci, holky,
už je tady konec školky.
Na vás starší šesti let
čeká nový školní svět.
Popis zvyku
Děti, které jsou ve školce poslední rok, se na konci června se svou školkou loučí. Dostávají dárek na památku, třeba tričko se jmény všech kamarádů, aby si je dlouho pamatovaly. Na rozlučku přijdou i rodiče předškoláků a někdy je na závěr pro všechny připraveno pohoštěni.
Náměty pro rozhovor s dětmi
Loučení se školkou je zvláštní věc, bývá smutné i veselé zároveň. Smutné proto, že ze školky možná odcházíte neradi – líbilo se vám tu, měli jste rádi své kamarády i paní učitelku. A veselé proto, že se už těšíte do školy – čeká vás úplně nový svět. Budete prvňáčci, kteří chodí do velké školy. Co se vám ve vaší školce líbí nejvíc? Po čem se vám možná bude stýskat, až budete odcházet?
Jestli už jste prvňáci, povězte ostatním, co pěkného jste ve školce zažili. Slavnostní zakončování školní docházky nebo přípravy na povolání známe už z dávné historie. Když se učedníci u svého mistra vyučili, dostávali tzv. za vyučenou a stávali se tovaryši. Jinou slavnosti, která se udržela dodnes, je ples na oslavu ukončení střední školy. Říká se mu maturitní a studentům se při něm předávají šerpy – velké stuhy, které se nosí přes rameno. Bývá na nich napsáno „Maturant“ a také rok, ve kterém ukončují střední školu. A už od středověku se slaví také ukončení studia na vysoké škole – slavnostní předání vysokoškolských diplomů se jmenuje promoce.
Náměty na činnosti
Čím byste chtěli být, až budete velcí?
Někdo z vás by možná chtěl vyrábět ze dřeva nábytek, jiný by byl rád policistou, některá holčička sní o tom, že bude paní učitelkou ve školce a někdo další si přeje být lékařem. Předveďte ostatním zaměstnání, které byste chtěli dělat, beze slov. Jenom ukazujte, co takový člověk dělá – ostatní budou mít za úkol uhodnout, jakou práci předvádíte. Paní učitelka vám nakonec poví, jestli po přípravě na zvolené zaměstnání dostanete výuční list, budete na maturitním plese nebo budete mít promoci.
Co dodává odborník Honza:
Vyučit se v minulosti řemeslu nebylo jen tak. Učedník nejprve pracoval u zkušeného mistra, který ho učil základům řemesla. Po dvou až čtyřech letech musel složit příslušné zkoušky, z nichž hlavní byla praktická ukázka toho, co umí – šít boty, péct chleba, kovat železo apod. Po složení zkoušek získal učedník výuční list. Ale mistrem se ještě nestal, kdepak! Zatím byl jen tovaryšem. Mistři v jeho řemesle si ho zapsali do svého společenství, kterému se říkalo cech, a tovaryš pracoval u některého z nich, nebo šel na povinný vandr – cestu do světa. Mistrem se stal, až když dosáhl dospělosti, získal dům ve městě a titul měšťana a složil mistrovské zkoušky. A také musel byt ženatý. Kdo neměl manželku, nemohl být mistrem!
Ukázka z knihy Hovory a hrátky se zvyky a svátky (Portál 2010)
http://obchod.portal.cz/produkt/hovory-a-hratky-se-zvyky-a-svatky/