Honička skokanská
všichni se pohybují jenom na jedné noze. Kdo si chce odpočinout, postaví se na dvě chodidla, ale nesmí se pohnout z místa, dokud nezvedne jednu nohu nad zem.
Honička míčová
– babu předáváte místo plácnutím tenisovým míčkem. Když pronásledovatel mine cíl, nemusí před ním nikdo utíkat, dokud si nedoběhne pro míček.
Honička s odpočinkem
– kdo si chce oddychnout, doběhne k “radě”. Dokud se jí dotýká, nemůže dostat babu. Radu představuje jednou kmen osamělého stromu, jindy kamenný patník. Když přiběhne k radě jiný hráč, zle tísněný pronásledovatelem, musí mu ten, kdo tam odpočívá, uvolnit místo.
Honička ve večerním šeru
– má tajemnou atmosféru. Zvlášť na zahradě nebo v parku, kde je plno schovávaček mezi keři. Hře dodává napětí, že nikdy dost dobře nevíš, kdo vlastně má v této chvíli babu.
Honička plavecká
– baba se předává jen plácnutím na temeno hlavy. Můžeme vylézat z bazénu, ale na pevnině nesmí nikdo udělat víc než tři kroky, pak musí zase skočit do vody.
Základní hra
– jeden hráč pronásleduje všechny ostatní na vymezeném území a snaží se dát někomu babu. Když se mu podaří plácnout rukou některého soupeře, předá mu dotykem i svou roli.
Jiná pravidla – “oplátka neplatí” – nový “honič” nesmí dát babu tomu, od koho ji dostal. – “hrada” ( rada ) – pronásledovaný nemůže dostat babu, když se uchýlí na zvlášť určené místo nebo zaujme předem stanovenou polohu či postavení.
Veverčí honička
– obyčejnou honičku motivujeme příběhem ( námět z přírody,……. ). Kroužkem nebo kamenem vyznačíme na hřišti mety. Hráči pak přebíhají z kroužku do kroužku ( z kamene na kámen ), jako v lese běhávají veverky od stromu ke stromu. Kdo má babu, představuje kunu, úhlavního nepřítele veverek. Když kuna chytí některou veverku na volném prostranství ( dá jí babu ), vymění si oba hráči své role.
Liščí honička
– jeden hráč – liška – se odebere do liščího doupěte ( kruh vyznačený uprostřed herního území ) a tam chvíli vyčkává. Ostatní hráči – zajíci – se pasou a volně pobíhají po hřišti. Liška v příhodnou chvíli vyrazí z kruhu a začne zajíce honit. Koho chytí, toho odvede do svého doupěte a nechá ho tam v zajetí. Při dalším výpadu může být každý zajatec osvobozen dosud volným spoluhráčem, který se odváží do kruhu a plácne ho rukou do nastavené dlaně. Ve chvíli, kdy má liška v doupěti tři zajatce, mění si úlohu s tím, koho chytila nejdřív.
Honička s ochráncem
– hraje se podle obvyklých pravidel. Jeden hráč je “nedotknutelný” ( nemůže dostat babu ). Vystupuje v roli ochránce pronásledovaných, staví se mezi ně a honiče, plete se honičovi soustavně do cesty, nesmí ho však zdržovat násilím, ani se na něho věšet – brání mu jen pasivně. Čím déle se honičovi nedaří babu předat, tím je ochránce ve své úloze úspěšnější. Když se honič svého úkolu zbaví, stává se sám ochráncem a dřívější “nedotknutelný” přebírá roli řadového hráče.
Honička ve dvojicích
– vytvoříme dvojice stejně zdatných a rychlých jedinců. Hrajeme obvyklou honičku, při níž se vzájemně pronásledují jen ti dva, kteří tvoří společně dvojici. Nejdřív honí první druhého a když mu předá babu, role se mění. Vedoucí každou minutu pískne a tím hru na pět sekund přeruší. Kdo má při tomto signálu právě babu, dostane trestný bod.
Obměna: v akci jsou současně všichni hráči, běhající různými směry. Každý se musí stále někomu vyhýbat a prchající nesmí ztratit mezi klubkem těl přehled o pohybu svého pronásledovatele. Po pěti minutách hru ukončíme. Každý trestný bod se vykupuje stanoveným úkolem ( deset kliků, padesát skoků přes švihadlo,…. ).
Obměna: honička ve trojicích, čtveřicích, pěticích,… Je obtížné sledovat kdo má právě v naší skupině babu.
Minutová honička
– hráč pronásleduje ostatní přesně minutu. Každý, kdo dostane babu, musí usednout na zem a provádět předepsaný cvik ( zvedat nohy opakovaně vzhůru a pak dolů, kliky,……….. ). Když uplyne jedna minuta, spočítáme kolik hráčů chytač pochytal, výsledek zapíšeme a začínáme znovu. Tentokrát honí ten, kdo dostal v předcházejícím kole hry první babu. Hry se opět účastní všichni. Chycení opět provádějí do konce minuty stanovený cvik.
Honička dvojic
– začíná se jako při obyčejné honičce. Hráč pronásleduje ostatní, když dá někomu babu, nevymění si s ním roli jako jindy, ale utvoří s chyceným dvojici. Oba společně pak pronásledují hráče a drží se při tom za ruce. Až dají babu dalším dvěma hráčům, utvoří chycení novou spojenou dvojici a budou pomáhat s chytáním dosud volných hráčů. Dvojic pronásledovatelů stále přibývá.
Honička ve třech kruzích
– na hřišti jsou vyznačeny tři kruhy, mezi nimiž je vždy nejméně deseti metrový odstup. Dokud stojí hráč uvnitř některého kruhu, je v bezpečí. Babu může dostat, jen když přebíhá do jiného kruhu. Koho plácne honič poprvé, ten si musí přidržovat pravou dlaní místo, kam babu dostal. Kdo dostane druhou babu, je ze hry vyřazen.
Hádej číslo
– vylosovaný běžec se postaví dva kroky před řadu ostatních hráčů, čelem k nim. Potom si tajně zvolí některé číslo ( od jedné do deseti ). Hráči se snaží toto číslo jeden po druhém uhodnout. Kdo vysloví chybné číslo, tomu běžec řekne: ” Ne!” Když někdo vysloví správné číslo, běžec se otočí a utíká k metě, vzdálené dvacet kroků. Hráč, který tajné číslo uhodl, vyrazí okamžitě za běžcem a snaží se mu dát babu dřív, než prchající doběhne k metě. Když ho dostihne, vymění si oba úlohy. Jestliže však běžec bezpečně dorazí k metě, vrátí se před řadu spoluhráčů, tajně si vybere jiné číslo a hra začíná znovu.
Eskymácká honička
– větší plocha. Mužstvo A se rozestaví na střední čáře, družstvo B se rozdělí na dvě části a každá část zaujme postavení na jednom konci hřiště ( u branky ). Na pokyn rozhodčího vyběhne z obou částí mužstva B po jednom hráči. Mají doběhnout k sobě, aniž by dostali babu od někoho z mužstva A. Když se jim to podaří, získávají svému týmu jeden bod. Soupeři je ovšem začnou okamžitě po startu pronásledovat.Pak vyrazí z opačných konců hřiště další dvojice a hra pokračuje, dokud se nevystřídají všichni z mužstva A. Potom si oba týmy vymění místa i úlohy. Vyhraje mužstvo, které získá víc bodů.
Unikněte z kruhu
– jedno mužstvo – strážci – se rozestaví na obvodu kruhu tak velkého, aby mezi jednotlivými hráči byly dvoumetrové odstupy. Uvnitř kruhu zaujme postavení mužstvo B, které se na signál rozhodčího snaží proklouznout mezi strážci ven. Vyžaduje to od nich pohotovost a dobrou taktickou spolupráci. Strážci nesmějí opouštět obvodovou čáru, ale mohou se po ní pohybovat vpravo i vlevo, jak to právě vyžaduje situace. kdo pronikne z kruhu, aniž ho plácl některý strážce, získává svému týmu jeden bod. Na pokus o únik z kruhu mají hráči jen minutu. Kdo zůstane po uplynutí této lhůty uvnitř kruhu, je považován za chyceného. Potom si obě mužstva vymění úlohy. Zvítězí tým, který bude mít víc bodů.
Sedavá honička
– hodí se spíš pro menší děti. Kdo se dostane do úzkých, sedne si na bobek a dotýká se oběma rukama země. Dokud má prsty v kontaktu s podlahou, nemůže dostat babu.
Želví honička
– hráč, který si klekne na podlahu, opře se předloktím o zem a skloní hlavu pod tělo, je před babou imunní. Svým postojem napodobuje želvu, která se stáhla do krunýře.
Kolíbková honička
– komu hrozí nebezpečí, že dostane babu, zachrání se tím, že si lehne na břicho, zvedne paže i nohy nad zem.
Honička s hradou na zádech
– pronásledovaný hráč ve chvílích nejvyšší tísně vyskočí na záda některému společníkovi. Oba jsou pak nedotknutelní.
Honička se záchranou na žebřinách
– kdo vyskočí na žebřiny a zavěsí se tak, že mu nohy volně visí ve vzduchu, nemůže dostat babu. Ve chvíli, kdy seskočí nebo spadne na zem, ztrácí imunitu.
Honička se záchranou ve dřepu
– kdo chce být před pronásledovatelem v bezpečí, musí přednožit ve dřepu jednu nohu a držet ji zvednutou nad zemí. V této poloze nevydrží příliš dlouho. Když ztratí rovnováhu a dotkne se i druhou nohou podlahy, může dostat babu.
Honička se záchranou v hlubokém předklonu
– hráč musí stát zpříma a dotýkat se v předklonu země prsty obou rukou. Nohy nesmí mít pokrčeny.
Honička tunelová
– rozestavíme po tělocvičně kozy a koně. Kdo na útěku před babou proklouzne mezi nohama některého nářadí, je na chvíli zachráněn. Musí však sebou pořádně mrsknout, pronásledovatel se smí shýbnout a dát mu babu i pod kozou nebo koněm. Na druhé straně však uprchlíka už nesmí pronásledovat. Imunita trvá deset sekund.