Karkulka jde sama lesem,
cestou, která voní vřesem.
Co chvíli na bobek sedá,
copak asi v trávě hledá?
Trhám pro svou babičku,
jahůdkovou kytičku.
Vtom vlk u Karkulky stojí.
Ty myslíš, že se tě bojím?
Já mám pro strach uděláno,
judo cvičím každé ráno.
Sklopil uši, ta má vlohy!
Stáhl ocas mezi nohy.
Nerozumím za mák tomu,
brumlal vlk za kmenem stromu.
Holky se vždy vlků bály,
dnes by mohly lámat skály.
Já nemám chuť na hádky,
asi nečtou pohádky.
Eva Lepičová