Týraní dítěte je závažným problémem naší společnosti. Děti reagují svým chováním na prostředí, ve kterém žijí. Dítě, které je týrané se musí nějakým způsobem vyrovnat se situací, do které se dostalo. Jeho pocity jsou v podstatě typické a často se nám díky těmto příznakům podaří odhalit to, že je doma nějaký problém.
Znaky týraného dítěte:
- Ambivalence – smíšené pocity- násilnou osobu děti mají rády jako rodiče, zároveň však nenávidí jako narušitele a ubližujícího.
- Smutek – děti jsou smutné nad situací, do které se dostaly
- Vztek
- Pocity viny – dítě se často mylně domnívá, že za situaci může ono, nikoliv agresor
- Strach – tyto pocity jsou u nich vyjádřeny ve velké míře. Mají strach z toho, co bude. Z ublížení, ze smrti.
- Úzkost – ta je většinou bez konkrétního obsahu.
Na základě těchto emocí děti vytvářejí následné strategie a stavy, kterými se snaží tyto pocity překonat:
- Deprese – vyjádření osamělosti, ztráty radosti ze života, ztráta naděje.
- Regrese – vývojově se děti dostávají do nižších vývojových stádií, dělají činnosti, které jim přináší uspokojení např. rytmické pohyby, sací reflex.
- Apatie – děti se stahují do apatie, schovávají se před světem.
- Problémy v chování – děti jsou agresivní, hyperaktivní, získávají tak na sebe pozornost.
- Poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie, přejídání jako náhradní uspokojování potřeb.
- Psychosomatické problémy – na úrovni tělesné jsou vyjádřeny potíže psychického rázu.
- Problémy se spaním – noční můry, nespavost, strach z toho, až usnou, zda agresor přijde.
- Disociativní amnézie – částečná ztráta paměti na psychicky příliš náročné situace.
- Enuréza- (pomočování), koktavost.
Zdroj: Problematika domácího násilí pro zdravotnické pracovníky, D.Úlehlová a kol., NCONZO, 2009.