Zda

Alternativní školky

Soběžně se státními mateřskými školkami se po roce 1989 začaly u nás profilovat tzv. alternativní školy a školky. Tento typ výchovně vzdělávacích institucí  nelze ztotožňovat  pouze se soukromými školkami (či školami) nebo těmi, které se za “alternativní” přímo označují ( reformní školy), ale je potřeba tato zařízení chápat široce jako taková, která se vyznačují pedagogickou specifičností, jenž je odlišuje od běžných škol.

Většina odborníků přes problematiku alternativních škol se shoduje na tom, že pedagogickou alternativou nemusíme rozumět jenom soukromé, církevní či velké pedagogické koncepce, nýbrž, že alternativní mohou být jednotlivé přístupy učitelů, duch a atmosféra tříd i celých škol. Po roce 1989 se setkáváme s větší humanizací, demokratizací a liberalizací českého školství. Relativní novinkou je …

Charakteristické znaky dítěte žijícího v rodině s domácím násilím

Týraní dítěte je závažným problémem naší společnosti. Děti reagují svým chováním na prostředí, ve kterém žijí. Dítě, které je týrané se musí nějakým způsobem vyrovnat se situací, do které se dostalo. Jeho pocity jsou v podstatě typické a často se nám díky těmto příznakům podaří odhalit to, že je doma nějaký problém.

Znaky týraného dítěte:

Jak vybrat správnou biolampu

Na trhu jsou dostupné biolampy různých výrobců. Otázka tedy zní: Jaká biolampa je právě pro Vás nejlepší? Následující text Vám nabídne nejen odpověď, ale také několik zajímavých rad, které by Vás měli při výběru biolampy zajímat.

Rozdíly v biolampách

Pokud strávíte chvilku hledáním informací o biolampách na internetu, velice rychle narazíte na několik článků i mnoho různých prodejců. Doporučujeme si nezávislé články důsledně prostudovat a porovnat. Nicméně musíme počítat s tím, že názory v článcích se mohou lišit, především v tom, která biolapma je ta nejlepší. Proto je dobré si před nákupem udělat svůj vlastní názor. Není od věci se také poradit po telefonu. …

Noc v lese

Chudá dívka neměla ani otce, ani matku. Jednou při zametání našla stříbrný peníz. Za tu minci si koupila košíček a šla sbírat jahody. V lese ji zastihla noc. Děvče převrátilo košíček a vlezlo si do něj, aby přenocovalo.

Najednou přiletěl motýl a ptal se, zda smí pod střechu. Dívka odpověděla: „No tak vejdi, pro tebe tu ještě kousek místa je.“

Jak se stěhovali černokněžníci z Kotouče

Kdysi dávno sídlili na Kotouči černokněžníci. To byli duchové, kteří nosili dlouhá černá roucha, měli dlouhé vlasy a dlouhé ježaté vousy. Ti bydleli v četných dírách Kotouče a odtud podnikali v temnotě noci své výlety k velké škodě celého okolí Štramberka. Protože Štramberští byli lidé zbožní, tak jim moc škodit nemohli. Proto se rozhodli, že se z Kotouče odstěhují pryč. Tak se stalo, že …

Hra: Klíč od sněhového království

Děti mohou vstoupit do sněhového království jen tehdy, pokud si zapamatují všechny obrázky, které lemují cestu. 5 až 10 obrázků rozmístíme volně po třídě. Názvy obrázků pak šeptají paní učitelce, která rozhodne, zda dítě pustí do sněhového království. Lze motivovat různými příběhy a pohádkami. Vhodné pro děti od 4 let. Rozvoj krátkodobé paměti.
Michael Novotný, učitel MŠ

Dramatická hra: Čí co je

Postřehová hra vhodná pro děti od 5 let. Celá skupina dětí chodí po prostoru se svým nejbližším předmětem a s ostatními si jej vyměňuje a předává dál například: “To je Jitky hřeben” a “To je Jirky autíčko”. Tato výměna probíhá několikrát a poté si děti sednou do kruhu a řeknou, čí předmět mají. Tím si zkontrolují, zda předměty správně předávaly.
Michael Novotný, učitel MŠ

Vánoční přání

vanocni-prani-lauraPísničku nazpívaly děti ze sboru Koťata s doprovodem skupiny Laura a její tygři. Na albu Koťata a jejich tygři – Džungle nebo město najdete více písniček, které vznikly díky této spolupráci. Ukázky najdete na http://www.lauranet.cz/repertoar.html
autor písničky: Karel Šůcha
(děkujeme za souhlas s publikováním)

Vánoční přání (03:31)

Můj milý Ježíšku, píšu Ti vánoční přání.
Za oknem padá sníh, mám ráda sáňkování,
Chtěla bych vidět andílka z nebe,
Venku je skoro tma, za oknem zebe. …

Balónek uličník

Pomůcky: nafukovací balonek

Nafoukneme balónek, ale nesvážeme jeho konec nití, jen ho držíme zatočený pevně v prstech. Povídáme dětem o našem balonku, který hrozně zlobí. Děti se od nás doví, že je to takový hrozně neposlušný balonek, který chvíli neposedí a každému brzo uteče. Poprosíme jedno dítě, zda by balonku domluvilo, aby byl už konečně hodný a neutíkal. Dítě můžeme určit poprvé třeba i losem. Další kolo to bude to dítě, které bylo mrazík. Dítě se zaujetím hladí balonek, říká mu “malý, buď hodný…”. Najednou balonek pustíme a ten se prudce rozletí po pokoji.
Jakmile balonek pustíte je to pro děti povel začít hrát hru na “Mrazíka”. Dítě, které první chytne balonek je mrazík a ostatní děti chytá. Koho se dotkne ten rozkročí nohy, zmrzne a čeká až ho někdo vysvobodí tím, že mu podleze mezi nohama.
Děti jistě budou vyžadovat další a další opakování této scénky, přestože znají její legrační vyvrcholení. Tato hra, při které nikdy nevíme, kam tryskající balonek nakonec přistane, nepřestane děti nikdy bavit. Zvlášť když se tváříme “naoko” rozzlobeně a patřičně lamentujeme nad tím, co nám zase ten balonek uličník vyvedl.

Záměr: Cvičení na postřeh, Uvolňování emocí, společné vytváření humorné situace

Přejít nahoru