Světoznámý a oblíbený příběh Lewise Carrolla přinášíme v komiksovém zpracování nejen dětským čtenářům od 7 let. Vydejte se v Alenčiných stopách na fantastickou cestu, na niž nikdy nezapomenete.
Alenka je obyčejná zvídavá holčička s velkou představivostí, která touží po dobrodružství. Vlastně – byla obyčejnou holčičkou, dokud se neocitla na místě, jež má do obyčejnosti opravdu daleko. …
Královským majetkem býval Veliš i krajina kolem a počátkem 14. století byl asi založen hrad.R.1316 jej držel Půta z Frýdlantu, po něm Vartenberkové spolu s městem Jičínem, pak Jiří Poděbradský a syn, Samuel z Hrádku a Valečova, pak Trčkové z Lípy, z nichž Vilém Trčka v letech 1593-1596 hrad znamenitě přestavěl. Roku 1606 koupil hrad a celé rozsáhlé panství Mates z …
Dejte letos pod stromeček kozu nebo krávu
pobavíte doma, pomůžete ve světě
Skutečný dárek je unikátní charitativní e-shop společnosti Člověk v tísni. Na první pohled funguje stejně jako jakýkoli jiný e-shop. Zákazník si na hlavní stránce vybere zboží, vloží ho do košíku a zaplatí. Tak, jak jsme na to všichni zvyklí. Tím ale podobnost končí. První věc, kterou e-shop upoutá, je především jeho …
Dejte letos pod stromeček kozu nebo krávuPokračovat ve čtení »
Tam, kde řeka Ohře omývá děsivé skalní stěny a protéká prstencem kopců Slavkovského lesa, ční dlouhé věky hrad Loket, který je stejně jako ostatní hrady opředen tajemstvími. Říká se, že na hradě žije skřítek ve splývavých šatech, který má rozcuchané vlasy propletené jehličím. V jedné ruce drží kartáč a ve druhé knihu. Pidimužík se prý vynořuje ze svých úkrytů a snaží se učesat rozcuchané děti.
…
Pohádky psané dětem „do pelíšku“ pro usínání pojí postava malého kluka Františka. František má jít po prázdninách do školky a poslední prázdninový týden si užívá s maminkou, Františkem spisovatelem a s pelišáky – hračkami, které si smí brát do pelíšku: kočičkou Fešandou, medvědem Bílým pupkem a autíčkem. Celou pohádkovou knížkou se vine číslo sedm – sedm dní, sedm …
Na ozdobném průčelí staré radnice pardubické byl městský znak, jejž držela mohutná postava Herkulova, totiž v červeném poli půl bílého rejtharského koně s levou nohou zdviženou, jehož, jak níže hlásal latinský nápis: “Arnošt, první arcibiskup Pražský, užíval toho znaku, jejž nyní, císaři, má tvé město” – užíval první arcibiskup Pražský. Páni z Pardubic, z jejichž rodu pocházel, darovali jej městu. Poslyšme, jak jej sami získali..
…
Žili, byli v jedné chaloupce dědeček a babička. Dědeček byl velice mlsný a jednoho dne povídá. Babičko, prosím tě, neusmažila bys mně zase koblížky? Umíš je takové dobré, sladké. Babička povídá: „Ráda bych ti dědečku usmažila koblížky, ale máme v komoře už jen zbytek mouky.“ „Tak mně usmaž alespoň jeden koblížek.“ Prosil dědeček. A tak babička udělala dědečkovi jeden maličký koblížek. A protože byl ještě horký, dala ho na okno, aby vychladnul.
…
Úkol: vyhýbání na signál. Pomůcky: látkový tunel.
Popis: děti pochodují ve dvojicích, drží se za vnitřní ruce. Na povel zvednou spojené paže – utvoří „tunel“, poslední dvojice proběhne, zařadí se jako první, zvolá „hotovo“. Na tento signál vybíhá další dvojice.
Obměna: dvojice stojí čelem k sobě.
Paže tvoří tunel, děti vyskakují snožmo, poslední probíhá.
Je možno použít látkový tunel, který leží na zemi, jednotlivec jím prolézá.
V paměti obyvatel zůstával Tachov jako město klášterů a řeholních řádů. Už za časů kněžny Drahomíry ležel v údolí nedaleko města veliký černý kámen. Scházeli se u něj pohané a přinášeli obětiny svým bohům. Leč i sem se rozšířila křesťanská víra. Právě tady se rozhodli mniši postavit svůj klášter. Stavba ještě nebyla dokončená, když se u kamene začalo během noci objevovat čtrnáct světýlek. Svou mihotavě modrou září osvětlovala celé okolí. Proto se u kamene začali scházet místní obyvatelé, přicházeli i křesťanští poutníci, až zde mniši z kláštera začali sloužit večerní pobožnosti. V kraji ovšem bylo nemálo pohanů, kteří se nové víře bránili.
…
Za časů vlády Vohburgů našel chudý sedlák při cestě za robotou na loketský hrad, v místech dnešního Horního Slavkova, novorozeného chlapce. Vzal jej s sebou a předal miminko markraběnce Janě. Ta se hošíka ujala a pokřtila ho jménem Jan. Po svém nálezci nosil příjmení Svatoš. Dospěl ve statného jinocha, který nalezl své zaslíbení ve vědách. Jednou zadumaně seděl u břehu Ohře a hleděl do jejích vln. Najednou se z nich vynořila krásná víla a pravila: „Znám tvé tužby a naučím tě všemu, po čem prahneš. Ale musíš mi slíbit, že se nikdy nezaslíbíš jiné ženě.“
…
