Budete-li si s dětmi vyprávět o dopravních prostředcích – silnice, voda, vzduch – různé druhy dopravy, potom se může hodit tato jednoduchá básnička s pohybem.
Letí, letí letadlo, (ruce v upažení, znázorňují křidla letadla, chůze v rozptylu po třídě)
pozor, aby nespadlo.
Uděláme kontrolu, (ruce vzpažit a střídavě natahovat nahoru v rytmu slov)
ruce dáme nahoru.
…
Petřík se chystal na noc k babičce. Než odešel ráno do školky, připravil si na stolek pastelky, aby je nezapomněl doma jako posledně. Moc rád si kreslil.
Pastelky se tísnily v papírové krabičce. „Au, nestrkej do mě, zlomíš mi špičku“, hartusila zelená pastelka na svou modrou sousedku. „A netlačte se nebo tu s vámi nebudu! Nevím, co byste si beze mě počaly. Nenamalovaly byste ani strom, ani trávu, dokonce ani kytičky!“
…
Encyklopedie pro školáky o vodě. Ráno si vyčistit zuby, přes den pít a jít si zaplavat, večer zalít zahradu a vysprchovat se. K tomu všemu potřebujeme vodu. Na druhou stranu děti stále slyší, že by měly vodou šetřit. Proč? Dá se vypotřebovat všechna voda? Odkud vlastně pochází? A co dělá vodu tak zvláštní? Komu patří? Kromě odpovědí na podobné otázky se děti dozvědí také o vodě v lidském těle, v přírodě, v historii, v hospodářství, o fyzikálních vlastnostech vody, o její souvislosti s klimatem.
Bohatě ilustrovaná encyklopedie pro děti mladšího školního věku pojímá téma vody skutečně komplexně a také ukazuje, jak si zachovat tento veledůležitý přírodní zdroj, aby z něj mohl mít prospěch každý.
Autor: Christina Steinlein, Mieke Scheier
Překlad: Michaela Weberová
váz., 96s., 249 Kč, zakoupíte na www.portal.cz
Christina Steinlein vyrostla u moře a studovala žurnalistiku a biologii (mimo jiné vodní ekologii) na Mnichovské univerzitě. Pracuje v oblasti zdravotnictví.
Mieke Scheier vystudovala ilustraci a živí se jako ilustrátorka ve svobodném povolání.
Tluče bubeníček, tluče na buben
a svolává děti: Děti, pojďte sem!
Umyjte si ručičky
troškou mýdla a vodičky.
Hola hola hej
nikdo nemeškej!
Byly dvě sestřičky,
buclaté ručičky,
vody se nebály,
rády se koupaly.
Pak budou jistě,
vypadat čistě.
Měly moc bratříčků,
malinkých prstíčků,
špinavých čiperů,
já je však vyperu.
Pak budou jistě,
vypadat čistě.
Byl ušatý, vlastně uchatý. Navrch zelený, uvnitř bílý a smál se, dokonce mluvil. Řeknete si, obyčejný hrnec ! A hrnce přece nemluví. Ale hned vás z toho vyvedu. Když má hrnec ucha, jako by měl uši. Slyší a poslouchá, co si povídáte. Za chvíli se naučí i mluvit, zkouší si to nejdříve tiše v kredenci a pak se odváží i nahlas. Ale nepředbíhejme.
Než můj hrnec promluvil, byl to dareba skoro k ničemu. Co mohl, nedovařil, co mohl, spálil či připekl. Takový Budižkničemu! To jsem si o něm myslela. Dokonce už i moje babička s ním mívala trápení. Jednou se jí vysmekl z rukou, poskakoval ze schodů a notně se otloukl. Tam, kde se na něm odrazil zelený smalt, tam …
Pomůžeš najít zajíčkovi cestu k mrkvičkám?
A co hasič? Kterou hadicí proudí voda?
Kulíšek hledá cestu za zmrzlinou, najde ji?
VĚK: 6 až neomezeně let
POMŮCKY: svíčky, kýbl s vodou (v případě zapálení), baterku-každý vedoucí
POČET HRÁČŮ: nejméně: 6, nejvíce: neomezeně
PRAVIDLA HRY:
CÍL HRY: naučit hráče tichosti, přesnosti, procvičit si dech
Rybičko, rybičko,
proč jsi tak němá,
proč tvoje písnička
slovíčka nemá?
Nemluvíš, nezpíváš,
jsi jako voda,
co vidíš, nepovíš,
a to je škoda.
V rybníce světnice,
po stranách police,
barevné hrníčky,
pokličky, dušičky.
Zelený pán
není tu sám.
Okoun, štika, kapr,
věrný jeho bratr.
U mlýna to pěkně klape,
ze šosu mu voda kape.
