Byla jedna líná dívka a ani za nic nechtěla přísti, matka ji mohla říkat, co chtěla, ale nic s ní nepořídila. Konečně se jednou matka velmi rozezlila, dceru tak zbila, že Adlinka hlasitě naříkala. Zrovna jela kolem královna, a když ten nářek slyšela, nechala zastavit, vešla do domu a zeptala se matky, proč dceru bije, že je nářek až na cestu slyšet. Tu se matka zastyděla, že by měla o lenosti své dcery povídat, a tak pravila: …
Jeden muž měl sedm synů, ale žádnou dcerku a tu si velmi přál. Nakonec přišla jeho žena opět do naděje, a když se dítě narodilo, byla to holčička. Ale bylo takové neduživé ubožátko, že si raději se křtem přispíšili. Otec poslal jednoho z chlapců ke studni, aby přinesl křestní vodu. Ke studni se ale rozeběhlo všech sedm bratrů, a protože jeden každý chtěl být u okovu první, bylo se tak událo, že …
Byl jednou jeden bohatý muž a tomu onemocněla milovaná žena, a když cítila, že přichází konec, zavolala si k posteli svoji jedinou dcerušku a pravila jí: „Milované dítě, zůstávej dobrá a zbožná, pak při tobě bude náš Pán vždy stát a já se na tebe budu dívat z nebe.” A sotva domluvila, zavřela oči a zemřela. A bylo to k žalu a bylo to ke smutku. Dcerka jí chodila každý den na hrob a usedavě tam …
Podzimní vítr se divoce prohání v ulicích. Pestře zbarvené listí víří ve vzduchu a létá společně s ptáky jakoby o závod. Jedno okno ve vysokém šedivém domě na ulici je dokořán a visí na něm ptačí klec. V kleci sedí na bidýlku bez pohnutí ptáček zpěváček a vyhlíží ven. Patří rodině, která se do města přistěhovala z jedné daleké země, ve které bývá zvykem chovat ptáky v klecích. Mnozí ptáci si už na takový osud zvykli, nevadí jim život v kleci, a tak každý nový den vítají …
Byl jednou jeden starý král a ten měl syna. Toho si jednoho dne povolal k sobě a řekl mu: „Milý princi, já už jsem starý a možná už dlouho nebudu žít, ale než umřu, byl bych rád, kdyby ses oženil, a tím mě potěšil.’
Princ se zarazil a pak králi povídá: „Králi, můj tatínku, rád bych se oženil, ale nemám nevěstu, ani nevím o dívce, která by se mohla stát mou ženou.“ „To nevadí,“ nenechal se zaskočit král. Tady máš zlatý klíček, jdi do věže do poslední komnaty a tam si vyber svoji nevěstu.“ …
