Tak

Pohádka o čarodějnici a dýni

Byla, nebyla jedna malá zarostlá zahrádka za opuštěným domečkem v zapomenutém kraji. Na konci té zahrádky se rozpadala stará kamenná zídka a do hromádky nafoukaného listí tam jednou spadlo letícímu ptáčku ze zobáčku malé dýňové semínko. Kdoví, kde ho ptáček našel, nesl ho svým mláďátkům holátkům do hnízda na přilepšenou, ale nedonesl. Lekl se stínu dravce kroužícího nad ním modrou oblohou, otevřel zobáček a semínko se sneslo k zemi. Zavrtalo se hlouběji a začalo ve vlhkém listí klíčit. Pustilo kořínky, aby mohlo z půdy pít vláhu a už se dralo prvním lístečkem za světlem a sluníčkem. Mělo štěstí, slunce se do kamenné zídky rádo opíralo a to dýňové rostlince náramně svědčilo, a tak rostla a rostla, až přišel čas, kdy se na ní objevilo poupě jediného květu. …

Pohádka o čarodějnici a dýniPokračovat ve čtení »

Drak a dráček

Drak a dráček spolu letí,
dívejte se vzhůru , děti.
Hezky jste je vyrobili,
drakijádu připravili.

Ocásky jim větrem vlají,
dolů z výšky se usmívají.
Tak dlouho tam budou spolu,
než upadnou na zem dolů.

Vpravo, vlevo krouží nebem,
rozhlíží se krásným světem.
Dráčci, vy se skvěle máte,
vždyť se stále usmíváte.

Kamarádi – déšť, vítr a mrak

Povídka k podzimní tématice. Vhodná pro prožitkové učení o počasí na podzim.

Na obloze se proháněl jen tak sem a tam tmavě modrý mrak. Když ho to probíhání přestávalo bavit, řekl si: “Tak a teď už se pořádně zlobím už mě to běhání sem a tam nebaví. Nechci čekat až přijde můj čas, abych mohl ukázat moji sílu, co já umím. Já to chci už teď.” Poslal tedy spát sluníčko do bělavých obláčků a zavolal si svoje kamarády. „Větře, větříčku!“ volal mrak. …

Kamarádi – déšť, vítr a mrakPokračovat ve čtení »

Tiše, tiše

Tiše, tiše, naší Anči tužka po papíře tančí.
Tančí Anči k potěše, tak jak koza na střeše.

Měsíc a Lucinka

Lucinka ležela ve své postýlce s medvídkem v náručí a ne a ne usnout. Za oknem se na ni usmíval Měsíc v úplňku. Úplněk se říká Měsíci, když září na obloze jako nedělní koláč od babičky. Lucince se zdálo, že na ni Měsíc mrká a něco jí chce říct. Vstala z postýlky a šla k oknu.

„Co bys mi rád pověděl, Měsíčku?“ zeptala se potichoučku.
…

Měsíc a LucinkaPokračovat ve čtení »

Pohádka o mém hrnci v kredenci

Byl ušatý, vlastně uchatý. Navrch zelený, uvnitř bílý a smál se, dokonce mluvil. Řeknete si, obyčejný hrnec ! A hrnce přece nemluví. Ale hned vás z toho vyvedu. Když má hrnec ucha, jako by měl uši. Slyší a poslouchá, co si povídáte. Za chvíli se naučí i mluvit, zkouší si to nejdříve tiše v kredenci a pak se odváží i nahlas. Ale nepředbíhejme.

Než můj hrnec promluvil, byl to dareba skoro k ničemu. Co mohl, nedovařil, co mohl, spálil či připekl. Takový Budižkničemu! To jsem si o něm myslela. Dokonce už i moje babička s ním mívala trápení. Jednou se jí vysmekl z rukou, poskakoval ze schodů a notně se otloukl. Tam, kde se na něm odrazil zelený smalt, tam …

Pohádka o mém hrnci v kredenciPokračovat ve čtení »

Slepý hudebník

Jedna z nejznámějších karlštejnských pověstí povídá o slepém hudebníkovi, který – doprovázen na každém kroku věrným psem – hrával v hradě na loutnu. V té době tu byl na návštěvě brunšvický kníže s proradným komorníkem, který se ho na hostině pokusil otrávit. Podal šlechtici číši s otráveným vínem, ten ji ale – nic netuše – předal zpěvákovi. Ať se prý napije, když celý den tak pěkně vyhrával. Když prostý muzikant pozvedl pohár ke rtům, …

Slepý hudebníkPokračovat ve čtení »

Jak beruška pomáhala

Po bílém květu kopretiny běhala červená beruška Věruška a hlídala si svoje hospodářství. Pod květem, pěkně v suchu a v teple, se pásly vykrmené mšice. Jejich sladké „mlíčko“ beruškám moc chutná, proto se o své stádečko dobře starají. Někdy se stane, že se k němu nenápadně dostane jiná beruška, která si chce ukrást trochu té dobroty. To má potom beruška Věruška plné ruce práce, aby …

Jak beruška pomáhalaPokračovat ve čtení »

Spadlístek a Malovánek

Skončily prázdniny, sluníčko začínalo ztrácet svou letní sílu a ve svých postýlkách se začali probouzet skřítci Spadlístek a Malovánek. Jsou to podzimní skřítkové, kteří zodpovídají za listí stromů. Aby se správně vybarvilo a ve správnou chvíli opadalo.

Spadlístek má pelíšek hluboko u kořenového mízního jezírka. Začátkem září začnou na jeho dno dopadat první kapičky mízy, která se vrací před zimou z větví do jezírka a ten zvuk Spadlístka spolehlivě probudí. Protáhne se, jedním otevřeným očičkem mrkne do jezírka, spokojeně pokývne hlavičkou, že je všechno jak má být a už šplhá nahoru. …

Spadlístek a MalovánekPokračovat ve čtení »

Hry jsou pro děti specifickou formou učení

Hry jsou pro děti specifickou formou učení. Naučíme je prostřednictvím her, aby se nebály například návštěvy lékaře?

Je naprosto normální, že hry a hraní představují v období dětství hlavní náplň všech aktivit. Navíc hry jsou pro děti v předškolním věku nejdůležitější činností. Učí se soustředit na specifickou činnost a také ji dokončit. Dítě hrou zapracovává své zážitky, otiskuje do ní svět kolem sebe a nově nabyté zkušenosti. Hrou si pomáhá k pochopení skutečného světa a zmenšený, přesto reálný svět LEGO® DUPLO®, je k tomu ideální pomůckou. Jednotliví životní obrazy s dětmi můžete zkusit na nečisto a vysvětlit jim, jak pracují policisté, co se děje na farmě nebo jak to chodí u lékaře. …

Hry jsou pro děti specifickou formou učeníPokračovat ve čtení »

Přejít nahoru