Tady

Šneci domácí

Do oken tmavého pokoje svítila pouliční lampa. Občas krátce zablikala, jak to tak lampy na rozloučenou dělají a pak zhasla úplně. Už nepatřila k nejmladším, stejně jako oba obyvatelé malého pokoje v podkroví, kde na dřevěném psacím stole, uprostřed prázdných šnečích domečků, ležel kocour a tiše předl. Bílá záře jeho chlupatého těla dopadala na proutěné houpací křeslo, zapomenutou klec na papouška, hromádky starých knížek a nevynechala ani spící hlavu pana Vojena. Bylo už dávno po večeři, ale v pokoji pořád zůstávala vůně melty a rozpečených rohlíků.
…

Šneci domácíPokračovat ve čtení »

Spadlístek a Malovánek

Skončily prázdniny, sluníčko začínalo ztrácet svou letní sílu a ve svých postýlkách se začali probouzet skřítci Spadlístek a Malovánek. Jsou to podzimní skřítkové, kteří zodpovídají za listí stromů. Aby se správně vybarvilo a ve správnou chvíli opadalo.

Spadlístek má pelíšek hluboko u kořenového mízního jezírka. Začátkem září začnou na jeho dno dopadat první kapičky mízy, která se vrací před zimou z větví do jezírka a ten zvuk Spadlístka spolehlivě probudí. Protáhne se, jedním otevřeným očičkem mrkne do jezírka, spokojeně pokývne hlavičkou, že je všechno jak má být a už šplhá nahoru. …

Spadlístek a MalovánekPokračovat ve čtení »

Čert a Káča

V jedné vesnici bydlela Káča. Byla svobodná, a to už ji bylo k čtyřicítce, ale nikdo ji stále nechtěl. Ve vesnici byla každou neděli muzika. Káča tam pokaždé chodila a doufala, že ji někdo vyzve k tanci, ale nikdo to neudělal. Proč? Káča byla protivná a každý se raději od ní držel dál.

Přišla další neděle a Káča šla znovu na zábavu. Jako vždy si sedla ke kamnům a sledovala, kdo s kým tancuje. Doufala, že pro ní také už konečně někdo přijde.
Najednou se v sále objevil myslivec, kterého nikdo neznal. Objednal si pití a zamířil si to přímo ke Káče. „Napij se, krásná dívko,’ oslovil ji a podal jí džbán. …

Čert a KáčaPokračovat ve čtení »

Časopis Informatorium 3-8 č.5/2011

Jediný způsob, jak se naučit zpívat, je zpívat
Notovat si do kroku nebo při práci a nenechat se zahltit průmyslovou muzikou, která je všude kolem nás. Podle hudebního skladatele a muzikanta Pavla Jurkoviče je to dobrá cesta, jak přivést děti, které vychováváme, ke vztahu k hudbě.

Co znamená hudba v životě člověka?
Vyjádřit obecně, co hudba pro člověka znamená, to je těžké. Víte, ono to je od člověka k člověku. V každém případě hudba je natolik historický jev, že si těžko můžeme představit život člověka bez muziky. Jeden rakouský filozof říkal, že by bylo dobré představit si …

Časopis Informatorium 3-8 č.5/2011Pokračovat ve čtení »

Skřítek

Staré pověsti Chebska vyprávějí o bohatém městě na hoře Dyleni, které bylo pro svojí pýchu prokleto a propadlo se do podzemí i se svými poklady. Nyní je hlídají skřítkové.
…

SkřítekPokračovat ve čtení »

Příběh o ventilovém poklopu

Malý Honzík chodil rád na procházky s tátou. Procházeli se spolu po okolí jejich vesnického domečku a Honzíka zajímalo úplně všechno. Měl rád vláčky a traktůrky, pejsky, slepičky, funící ježečky, zaparkovaná auta, popelnice i vrčící transformátor na sloupu elektrického vedení, ale ze všeho nejvíce ho uchvátily ventilové a hydrantové poklopy. K čemu že vlastně slouží? Jsou to …

Příběh o ventilovém poklopuPokračovat ve čtení »

Teplice: Léčivé termální prameny a Kolostůjova kašna

Historie Teplic je od samého počátku zároveň i historií pramenů, jak o tom svědčí i pojmenování od teplé léčivé vody. V údolí pod Krušnými horami uprostřed hlubokých lesních hvozů i bažinatých oblastí odedávna vytékaly z nitra země třpytivé proudy teplé vody zázračných vlastností. Připomínkou objevení termálních pramenů je pak Kolostujova kašna v lázeňském parku mezi divadlem a Císařskými lázněmi. Jejím autorem se stal …

Teplice: Léčivé termální prameny a Kolostůjova kašnaPokračovat ve čtení »

Lesní chaloupka, Bratři Grimmové

Žil byl jeden chudý dřevorubec a ten měl ženu, ke které mu pánbů nadělil tři dcery, už to byly holky na vdávání. Bydlili v malé chalupě hned u lesa, odkud se každého rána vydával za prací a jedna z dcer mu nosila oběd. Přišla řada zase na tu nejstarší, a tak otec řekl: „Abys našla cestu, ty holka ztřeštěná, vezmu si tady pytlík prosa a budu ho cestou rozsypávat.“ Nu, nápad to byl dobrý, kdyby v lese nelétalo tolik hladových vrabčáků, skřivanů, pěnkav, kosů i čížků. Když se nejstarší dcerka vydala s obědem, bylo proso sezobáno do posledního zrnka, a tak …

Lesní chaloupka, Bratři GrimmovéPokračovat ve čtení »

Přejít nahoru