Byl jeden chudý člověk. Neměl ani dobytek, ani nářadí. Jen kupu dětí. Když přišlo jaro, neměl čím orat. Ostatní jeli na pole s pluhem. Chudák vzal na rameno motyku a šel. Po cestě potkal dvě krásné panny. Jedna se jmenovala Štěstí a ta druhá Neštěstí. Chvíli si ho prohlížely a pak mu zastoupily cestu: “Kam jdeš, člověče,” usmála se jedna z nich. “Mé zlaté panenky, potkalo mne …
Jednomu chalupníku nezůstalo z celého jmění nic více než slepice. Poslal ženu na trh, aby ji prodala.
“A zač?” ptala se žena.
“No zač, co trh platí.”
Žena vzala slepici a šla. U města potkala …
Byli dva bratři, jeden velmi bohatý, druhý velmi chudý. Jednou hlídal chudý svému bohatému bratru snopy na poli, a sedě pod kupkou, spatřil bílou ženu, jak sbírala klasy, ježto zůstaly na záhonech, a zastrkávala do kupek. Když pak až k němu došla, chytil ji za ruku a tázal se jí, co je zač a co tu dělá? – „Jsem tvého bratra Štěstí a sbírám ztracené klásky, aby měl víc pšenice.” – „A prosím tě, kdepak je moje …
Byl jednou jeden mlynář a ten měl na tomto světě tři syny, k tomu mlýn, osla a kocoura a bylo mu to k užitku. Synové pracovali ve mlýně, osel přinášel pytle s obilím a odnášel pytle s mouku a kocour? Inu, ten přece chytal myši! Když mlynář zemřel, rozdělili si synové dědictví, ten nejstarší dostal mlýn, ten prostřední osla a ten nejmladší? Inu, ten přece dostal kocoura! Nic jiného na něj taky nezbylo! Takové dědictví by nebylo nikomu k radosti. „To jsem dopadnul.” řekl si ten nejmladší: „Dostal jsem …
Byl jednou jeden bohatý muž a tomu onemocněla milovaná žena, a když cítila, že přichází konec, zavolala si k posteli svoji jedinou dcerušku a pravila jí: „Milované dítě, zůstávej dobrá a zbožná, pak při tobě bude náš Pán vždy stát a já se na tebe budu dívat z nebe.” A sotva domluvila, zavřela oči a zemřela. A bylo to k žalu a bylo to ke smutku. Dcerka jí chodila každý den na hrob a usedavě tam …
Žil byl jeden kupec a ten měl syna, který se pranic nehodil k obchodu, celé dny by jen hrál na housle, a tak ho otec jednoho krásného dne poslal do světa. Když se tak ten nezbedný syn loudal ulicí, uviděl hošíka, který si hrál se dvěma dřívky, jako by fidlal na housle. Tu se mu zalíbilo a řekl: „Nechceš se učit hrát na housle?” „Ano, ano.” řekl hoch: „Jen kdybych měl učitele.” „Tak pojď se mnou,” řekl mladý kupec: „budu tě učit!” a taky …
V jedné vsi byla chudá vdova a měla dceru. Zůstávaly v staré chalupě s doškovou roztrhanou střechou a měly na půdě několik slepic. Stará chodila v zimě do lesa na dříví, v létě na jahody a na podzim na pole sbírat a mladá nosila do města vejce na prodej, co jim slepice snesly. Tak se spolu živily. Jednou v létě stará se trochu roznemohla a mladá musela sama do lesa na jahody, aby měly co jíst; vařily si z nich kaši. Vzala hrnec a kus černého chleba a šla. Když měla …
Brum, brum, medvěd bručí,
bzum, bzum, čmelák bzučí,
mňau, mňau, kočka mňouká,
hú, hú, sova houká,
bé, bé, ovce bečí,
mé, mé, koza mečí,
kvá, kvá, žába kváká,
krá, krá, vrána kráká,
hop, hop, jelen skáče,
uáá, uáá, dítě pláče.
(Jde opět o prstíkovou říkanku.
Každý prst symbolizuje jedno zvířátko.
Začínáme od pravé ruky.
Místo slova dítě, můžeme použít
jméno svého dítěte a při vyslovení
jeho jména ho začít chovat a utěšovat)
Běžela liška po ledu,
ztratila klíček od medu.
Kdo ho má, ať ho dá,
ať se liška nehněvá!
Nejprve si ruličku od toaletního papíru rozplíme (nejlépe nožem), pak ji nabarvíme na zeleno (popřípapě oblepíme barevným papírem). Vznikne nám tráva. Vystřihneme kuřátko z barevného papíru. Doplníme fixem detaily (oči, křídlo). Kuřátko přilepíme na trávu a je to! 🙂 Do travičky už jen dáme krásně ozdobené vajíčko.
