Velice oblíbená sluchová hra. Hru je možno motivovat podle potřeb pedagoga. Já jsem použil pohádku “O dvanácti měsíčkách”. Matka hledá Holenu.
Děti se rozestaví po prostoru a mírnými pohyby představují les. Na jednu stranu lesa se postaví dítě představující Holenu a na druhý kraj lesa dítě, představující matku. Obě děti mají zavázané oči a volají na sebe. Cílem je aby se děti uprostřed lesa setkaly.
Michael Novotný, učitel MŠ
Výtvarné potřeby, pomůcky: Hnědý vlnitý papír, zelený fotokarton, lepidlo Herkules, štetec, nůžky, nůžky s vlnitým ostřím, obyčejná tužka, kružítko, zlatý prášek, samolepky s čísly a s malými hvězdičkami, vata, zlatý fix.
Postup práce: Na zelený fotokarton kružítkem nakreslíme 24 kruhů různé velikosti, kruhy vystřihneme zubatými nůžkami a obyčejnými nůžkami každý kruh rozstřihneme ke středu kruhu. Kruhy stočíme do kornoutků a slepíme Herkulesem. Po zaschnutí kornoutky ozdobíme zlatým práškem – naneseme štětcem lepidlo na spodní okraj a posypeme práškem. Dozdobíme nalepením číslic od 1 do 24 – pokud čísla chybí lze je domalovat zlatým fixem – a polepíme samolepícími hvězdičkami. Na kmeny stromů vystřihneme 24 obdélníků různé velikosti – střiháme delší stranu obdélníka proti vlnkám. Obdélníky stočíme do roliček a slepíme. Na kmeny nalepíme kornoutky – koruny stromů. Z vaty vytvoříme zasněžené paty stromků – stromky jsou pak stabilnější. Sladkosti plníme zespodu do kmenů.
Autor: Dětský klub Mumínek – děti + osobní asistentka, Centrum pro zdravotně postižené.
…
Jede si vláček, jede si,
přes pole, louky, přes lesy.
Když se mu chce, tak ztroubí
a my s ním jedem na houby.
…
Když medvěd zadupe v lese,
kdekdo se bojí a třese.
Kdekdo se třese a bojí –
i lišky
i šišky
i hříbky
i šípky
i voňavé chvojí.
Hajný chodí sem a tam,
celý les má spočítán.
Srnec, srnka, jedle, smrk
a ven z lesa půjde vlk!
Omalovánky s ekologickou tématikou pro předškoláky i školáky. Inspirováno knihou Johna Javna “50 nápadů pro děti k záchraně Země” (v překladu Zuzany Marešové vydal Český svaz ochránců přírody Praha v roce 1991).
Vzbudila se stará liška, ukrutný hlad má.
A tak vešla do spižírny, že si něco dá.
Rozhlíží se všude prázdno, jenom staré kosti.
Dala bych si radši šunku. Je to zkrátka k zlosti. …
Stromeček si domů nesem.
Ještě včera bydlel v lese
a teď voní – víte čím?
Mízou, lesem, jehličím.
Datel ťuká,
budí tromy,
bude je mít na svědomí.
Celý les pak věčně dřímá
s letokruhy pod očima.
Buky, smrky, buky, smrky,
kousek vedle čtyři jedle,
jeličí a spadlé šišky,
všude kolem žluté lišky,
břízy, lísky, černý bez,
dohromady hustý les.
