Dva

Pracovní listy

1. Vstoje, volnou rukou, sledujte uvolnění ramenního kloubu a odvahu vyplnit plochu nepřerušovanou čarou.

Motivace: myška hledá úkryt.
Říkadla: Utíkejte myšky, myši, kočka už váš pískot slyší. Myšky, honem, schovejte se, kočička se na vás třese!
Nebo – Šedivý kožíšek, maličké oči, když kočku uvidí, do díry skočí.

2. Psaní cviku vsedě směřuje k uvolnění zápěstí. Volným pohybem nahoru a dolů cvičí dotyky.

Motivace: kuře zobe.
Říkadlo: Kuřátka zobají zob, zob, zob, vrabci k nim skákají hop, hop, hop.

3. Kružnice nebo ovály nepřetržitým krouživým pohybem volnou nepodepřenou rukou po směru i proti směru hodinových ručiček. Píší vstoje.

Motivace: včelka létá kolem květů.
Říkadlo: Včelka letí mezi děti. Kupte, děti, med! Za kytičku jetelíčku dám ho na oběd.

Na myslivce

Úkol: hod horním obloukem na pohyblivý cíl
Pomůcky: dva míče, křída
Organizace: dva myslivci, ostatní děti představují zvířátka

Popis hry: Určíme velikost hřiště a omezíme ho čarou. Hřiště představuje les. Až na dvě děti, které jsou mimo tento prostor, jsou všechny děti uvnitř lesa a představují honěnou zvěř. Dvě určené děti stojí mimo les a představují myslivce. Každé má v ruce míč a na povel začne střílet-házet míč na nohy pobíhajících dětí. Podaří-li se jim to, zasažené dítě odchází na určenou lavičku a je úlovkem. Je dobře, …

Švec šije šídlem boty

Švec šije šídlem boty, ušije je do roboty,
ševcová mu pomáhá, šijí šídlem oba dva.
Šijí boty, šijí perka, ponesou je do Šumperka.
Švec si je dá do nůše, na trh s nimi pokluše.

Poznávání přírody

Cíl: založit u dětí elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí a vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dětí k životnímu prostředí.

Charakteristika: poznávání a pochopení živé i neživé přírody, působení člověka na přírodu a poznání důsledků lidských činností.

Dílčí vzdělávací cíl: vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách.

Drak

Děti: Draku, ty jsi vážně drak?
Drak: Hudry, hudry, je to tak.
Děti: A máš zuby dračí?
Drak: Mám dva. Ty mi stačí.
Děti: A co těmi zuby jíš?
Drak: Princezen mám plnou spíž.
Děti: I ty lháři! Každý to ví, že jsi jenom papírový.

(Děti se střídají v rolích draka a chlapečka nebo holčičky, poslední verš vždy říkají všichni.)

O Smolíčkovi

Byl jednou jeden malý Smolíček pacholíček a ten bydlel u jelena, který se o něj staral. Vždy, když chodil jelen na pastvu, varoval Smolíčka, ať nikomu neotevírá. Smolíček vždy poslechl. Jednou, když se zase jelen pásl na pastvě a Smolíček zůstal sám doma, ozvaly se za dveřmi líbezné hlásky:

„Smolíčku, pacholíčku,
otevři nám svou světničku,
jen se trošku ohřejeme,
hned zase půjdeme.“

Smolíček ale poslechl jelena a neotevřel. Když se vrátil jelen z pastvy, všechno mu vyprávěl. Jelen pravil: …

Zlatý poklad na Valdeku

Na hradbách prý se tu zjevovala bílá paní. Bývalo ji vidět o půlnoci a v pravé poledne, a kdo prý jí přišel do cesty, na toho se vrhla. Hlídá ukrytý poklad, jehož částí je také zlatý stůl s dvanácti zlatými židlemi. Je to zjevení zámecké paní, kterou tu vedví roztrhli dva zločinní augustiniánští mniši. Podle jiných verzí se tato příhoda vztahuje k tzv. Studánce paní Lídy u kláštera sv. Dobrotivé. Říká se také, že …

Přejít nahoru