Bylo

Karnevalové masky

Děti 2. oddělení školní družiny Beroun – Závodí , Komenského 249 vyráběly s nastávajícími vychovatelkami (studentkami SPgŠ Beroun) karnevalové masky. K dispozici měly čtvrtky, kloboukovou gumičku, progresa nebo pastelky, několik šablon, kartonové tácky, litrové lepidlo na zdobení. Každé dítě si vybralo, co bude vyrábět a dalo se do práce. Za dopomoci vychovatelek bylo dílo dokončeno. Pak v maskách děti sehrály nacvičení scénky. Masky byly ohodnoceny a obodovány. (Květa H., vedoucí vychovatelka ŠD Beroun)
Zařazeno do Karnevalové soutěže

O hlučném duchu v třídvorské hájovně

Na počátku 20. století bydlel ve staré hájovně ve Třech Dvorech se svou ženou, dcerou a osmiletou vnučkou hlídač Formánek. Jeho život plynul bez zákrutů těžkou všední realitou a proběhl by tak celý, kdyby se jedné listopadové noci nepřihlásily ke slovu neznámé síly. Onen podivný večer před Dušičkami roku 1903 se rodina hlídače Formánka uložila ke spánku. Úderem jedenácté se ale najednou rozezvučel …

Jičínsko

Královským majetkem býval Veliš i krajina kolem a počátkem 14. století byl asi založen hrad.R.1316 jej držel Půta z Frýdlantu, po něm Vartenberkové spolu s městem Jičínem, pak Jiří Poděbradský a syn, Samuel z Hrádku a Valečova, pak Trčkové z Lípy, z nichž Vilém Trčka v letech 1593-1596 hrad znamenitě přestavěl. Roku 1606 koupil hrad a celé rozsáhlé panství Mates z …

Poklad třebíčského kláštera

Pověst je založena na skutečnosti, že třebíčský beneditinský klášter patřil brzy po svém založení k největším a nejbohatším v zemi. Ovšem doba 20. – 60. let 15. století, do níž se tento příběh hlásí, představovala v dějinách třebíčského opatství to nejméně šťanstné období. Konvent byl již značně zadlužen a předchozí markrabské války vážně poškodily jeho majetek. Nejinak tomu bylo i v …

František a jeho pohádky do postýlky

Pohádky psané dětem „do pelíšku“ pro usínání pojí postava malého kluka Františka. František má jít po prázdninách do školky a poslední prázdninový týden si užívá s maminkou, Františkem spisovatelem a s pelišáky – hračkami, které si smí brát do pelíšku: kočičkou Fešandou, medvědem Bílým pupkem a autíčkem. Celou pohádkovou knížkou se vine číslo sedm – sedm dní, sedm …

První vánoční dárek

Byla, nebyla, jedna malá vesnička někde uprostřed Evropy. Její jméno není až tak důležité, zato jeden z příběhů, který se tam stal, je hodně významný – především pro vás, pro děti. Tak se hezky posaďte, budu vám vyprávět příběh o Prvním vánočním dárku.

Tachov

V paměti obyvatel zůstával Tachov jako město klášterů a řeholních řádů. Už za časů kněžny Drahomíry ležel v údolí nedaleko města veliký černý kámen. Scházeli se u něj pohané a přinášeli obětiny svým bohům. Leč i sem se rozšířila křesťanská víra. Právě tady se rozhodli mniši postavit svůj klášter. Stavba ještě nebyla dokončená, když se u kamene začalo během noci objevovat čtrnáct světýlek. Svou mihotavě modrou září osvětlovala celé okolí. Proto se u kamene začali scházet místní obyvatelé, přicházeli i křesťanští poutníci, až zde mniši z kláštera začali sloužit večerní pobožnosti. V kraji ovšem bylo nemálo pohanů, kteří se nové víře bránili.

Obr

V jedné daleké zemi, hluboko v lese, žil v jeskyni veliký obr. Bylo tu celkem živo, všude plno zvěře, každou chvíli sem zavítali lidé. Tak to šlo nějaký čas, až někdo z lidí velkého obra zahlédl. Pověst o něm se rychle rozkřikla, lidé se začali bát a lesu se každý obloukem vyhnul. Dokonce i zvířata jakoby se před ním schovávala.

Vzpomínky na letní tábor

Cestou do školy na nástupním ostrůvku tramvaje se desetiletá Terezka každé ráno choulí do bundy a z deštníku kolem ní tečou proudy vody. V takových nevlídných chvílích se v duchu vrací o pár měsíců zpátky, pryč z mokrého studeného města do slunečných letních dnů strávených mezi kamarády na letním táboře Dětí bez hranic. Jak tam bylo pěkně a jak to všechno rychle uteklo. A to byla letos dokonce na dvou táborech!

Přejít nahoru