Abys

Duch Jizerských hor

Kdo Muhu vlastně je a odkud přišel? Podle pověsti se jednou sešli Krakonoš z Krkonoš a Rampušák z Orlických hor a uvažovali o tom co udělat, aby i Jizerské hory měly svého ochránce. Prohlédli si nejdříve kopce, louky a skály od Smrku po Oldřichovské sedlo a přes Černou Studnici až dolů k Jizeře, kde se do ní vlévá divoká Kamenice a dravý Žernovník. Pak se prý zastavili na dnešním Muchově, tehdy ještě tento kopec název neměl a Krakonoš usoudil, že tady je to pravé místo, protože je …

Duch Jizerských horPokračovat ve čtení »

Nepřelom si jazýček

Nepřelom si jazýček, přivezli hry ze Říček.
Trakař pepře s hřebíčkem, abys hýbal jazýčkem.

Znojemsko: Pověst o vládkyni na Kraví hoře

Kraví hora se nachází jižně od centra města, má svůj vrchol ve výšce 324 m n. m. Tento travnatý kopec s vřesovištěm a vzácnou teplomilnou vegetací byl vyhlášen chráněným územím. Ale jedinečná je především nádherným výhledem na Znojmo. Lze odsud shlédnout téměř všechny znojemské památky. Výhled učaroval i mnoha umělcům a dal vzniknout nejedné malované vedutě Znojma. Ke Kraví hoře se váže i tato pověst: …

Znojemsko: Pověst o vládkyni na Kraví hořePokračovat ve čtení »

Žárovka

Skleněná baňka s nití
zašroubovaná v lampičce.
Na stůl ti večer svítí,
abys neseděl při svíčce.

Čerpáno z portálu RVP

Lesní chaloupka, Bratři Grimmové

Žil byl jeden chudý dřevorubec a ten měl ženu, ke které mu pánbů nadělil tři dcery, už to byly holky na vdávání. Bydlili v malé chalupě hned u lesa, odkud se každého rána vydával za prací a jedna z dcer mu nosila oběd. Přišla řada zase na tu nejstarší, a tak otec řekl: „Abys našla cestu, ty holka ztřeštěná, vezmu si tady pytlík prosa a budu ho cestou rozsypávat.“ Nu, nápad to byl dobrý, kdyby v lese nelétalo tolik hladových vrabčáků, skřivanů, pěnkav, kosů i čížků. Když se nejstarší dcerka vydala s obědem, bylo proso sezobáno do posledního zrnka, a tak …

Lesní chaloupka, Bratři GrimmovéPokračovat ve čtení »

Jak Honza rozesmál princeznu

Byl jednou jeden starý švec a měl tři syny. Jmenovali se Joska, Franta a Honza. Šlo jim zle, starý přištipkář, jen takhle něco spravil, nové dílo ani neuměl. Jen tak že byli živi, zachovat nemohli nic.
Tak Joska jednou povídá, že půjde do světa. “Co ty bys chtěl ve světě,” povídá mu táta, “neumíš nic dělat.” “Ale já si vezmu kohouta a tu naši kočku a budu dělat …

Jak Honza rozesmál princeznuPokračovat ve čtení »

Přejít nahoru