Search Results for: les

Kroužek a Proužek (3/5)

Proč se Kroužek jmenuje Kroužek

Byla jednou jedna malá holčička, jmenovala se Gábinka. Ta holčička už ale nebyla zas tak úplně malá. Chodila do první třídy. Měla krásnou červenou aktovku a tlustý penál, plný pastelek. Ona totiž ze všeho na světě nejraději kreslila. Ve škole měla moc hodnou paní učitelku, která by ráda Gábinku naučila spoustu zajímavých věcí. Jenomže – Gábinku škola vůbec nezajímala. Při vyučování nedávala pozor, dívala se z okna nebo si dokonce kreslila po lavici. Často si říkala: „Nač je ta škola dobrá? Umím kreslit, zpívat, sama se obléknu a najím, to mi docela stačí!“
…

Kroužek a Proužek (3/5)Pokračovat ve čtení »

Kroužek a Proužek (2/5)

Barvičková písnička
Jeden Proužek, potkal Kroužek na paloučku u lesa
pohráli si, zazpívali, tancovali hopsasa.
Pak tam prošel nepořádník a všechno se popletlo
barvičky to zachránily a dobře to dopadlo.


Autorka: Kateřina Važanová
Pohádka je zařazená do soutěže: Napište pohádku pro děti

Skřítek Gottstein a zlý purkrabí

Stejně jako většina hradů má i Loket své pověsti. Podle jedné z nich je do obřího meteoritu, který se na nádvoří hradu objevil v roce 1422, zakletý zlý loketský purkrabí. Ta další se váže k bronzové sošce Gottsteina, která dominuje loketskému nádvoří. „Jde o vládce skal a lesů v okolí Lokte a Slavkovského lesa,“ vysvětluje Šárka Žižková. „Kdo si sáhne na jeho kyj, bude mít podle pověsti smůlu. Když si ale sáhnete na jeho vousy a dáte pak do hradní pokladničky nějakou drobnou minci, splní se vám přání,“ dodává.

Kroužek a Proužek (1/5)

Kroužek a Proužek jsou dva trpaslíci žijící v lese (Stolová hora Ostaš u Police nad Metují). V příbězích trpaslíci zažívají různá dobrodružství, jejichž podstatou bývají hlavně děti, které se díky trpaslíkům ponaučí. Děti se učí hlavně pěknému vztahu k přírodě a sobě samým.


…

Kroužek a Proužek (1/5)Pokračovat ve čtení »

Pozvání na výlet do zámku

Prohlídky pro děti od 3 do 10 let. Na obou trasách! Ve středu o státním svátku 17.11. a v sobotu a v neděli 20. a 21.11. od 10,15 do 15,15 hodin vždy ve čtvrt. Ve středu a v neděli prohlídka Tři věže, v sobotu prohlídka Loutková.

Zajímá tě, jaký byl osud posledních majitelů zámku Kastů? Měli děti? A hráli si s nimi? Měli se rádi? Kam jezdili na výlety? Létali balónem? Zámek Mníšek skrývá …

Pozvání na výlet do zámkuPokračovat ve čtení »

Ztracené jezero

Kdysi dávno leželo ve vysokých horách mezi dvěma mohutnými vrcholy jezero. Tmavá jezerní hladina se každé ráno zaleskla od vycházejícího slunce, když si první paprsky pohrávaly na vlnkách a mámily probouzející se přírodu svojí krásou. Plující bílé květy otevíraly své nebeské oči a hleděly do nové záře. Něžné mlžné opary nadzvedávaly svoje krajkové spodničky a zahalovaly novorozený den svým baldachýnem.
…

Ztracené jezeroPokračovat ve čtení »

Skřítek

Staré pověsti Chebska vyprávějí o bohatém městě na hoře Dyleni, které bylo pro svojí pýchu prokleto a propadlo se do podzemí i se svými poklady. Nyní je hlídají skřítkové.
…

SkřítekPokračovat ve čtení »

Obr

V jedné daleké zemi, hluboko v lese, žil v jeskyni veliký obr. Bylo tu celkem živo, všude plno zvěře, každou chvíli sem zavítali lidé. Tak to šlo nějaký čas, až někdo z lidí velkého obra zahlédl. Pověst o něm se rychle rozkřikla, lidé se začali bát a lesu se každý obloukem vyhnul. Dokonce i zvířata jakoby se před ním schovávala.
…

ObrPokračovat ve čtení »

Vzpomínky na letní tábor

Cestou do školy na nástupním ostrůvku tramvaje se desetiletá Terezka každé ráno choulí do bundy a z deštníku kolem ní tečou proudy vody. V takových nevlídných chvílích se v duchu vrací o pár měsíců zpátky, pryč z mokrého studeného města do slunečných letních dnů strávených mezi kamarády na letním táboře Dětí bez hranic. Jak tam bylo pěkně a jak to všechno rychle uteklo. A to byla letos dokonce na dvou táborech!
…

Vzpomínky na letní táborPokračovat ve čtení »

O sněhové vločce

Bylo a možná nebylo – to není důležité. Možná se to stalo, věř tomu nebo ne. Povím ti jeden příběh ze zimních časů. Mrzlo až praštělo a ledový vítr se proháněl po polích. I přilétl do města, kde začal zpívat svou píseň. Lidé v ulicích se ho ptali: „Co neseš větře toulavý?“ „Možná smutek, kdo to ví?“ odpověděl jim vítr. Lidé jen zavrtěli hlavou. Smutek se teď nenosí, Vánoce musí být veselé. Vítr prolétl městem a zpíval u městské kašny. Kolem kašny šla maminka, která za ruku držela děvčátko. …

O sněhové vločcePokračovat ve čtení »

Přejít nahoru