Na chvíli zavřete oči a představte si, jak se procházíte na podzim po břehu malé říčky pod korunami mohutných listnáčů, hýřících těmi nejkrásnějšími barvami, jaké ani ten nejnadanější malíř nedokáže na své paletě vykouzlit. Barevné lístky jsou všude, nad hlavou, ve větvích, poletují vzduchem, šustí pod nohama.
Vane svěží větřík, jehož nezaměnitelná čistá podzimní vůně nadobro odvane horké, suché léto. Jdete pomalu očarováni tou barevnou směsí, posloucháte jemné šelestivé zvuky suchého listí a zvuk vody deroucí se přes kameny v úzkém říčním korytu.
…
Tvoříme s dětmi z darů přírodyPokračovat ve čtení »