K jídlu nejsem – k chuti ano,
kousání jde prostě samo.

Umím dělat bublinky,
vykukují z pusinky.

Sladce voní jahůdka,
žvýkání je lahůdka.

polévka, knedlíky,
musím být veliký.

Zákusek, chlebíčky,
stačí i maličký.

Po každém umytí
hrozí mi rozbití.

Jsem pomocník hospodyňky,
patřím přece do kuchyňky.
Nenosím šátek,
ba ani čepičku,
v podnělí, v pátek
mám svoji pokličku.

Veliké pro tátu
k hnědému kabátu.

S podpadky mamince,
s mašličkou Nanynce.

Tkaničky, zip,
šlape se líp.

Vypomohu švadlenám,
vím co pro ně znamenám.
Stěžuje si malá Jitka,
že jí zase chybí nitka.
Jedno ucho, ostrá špička,
zašitá je rukavička.

Ráno vyjde na oblohu,
i když já mu nepomohu.
Přes den pluje mezi mráčky,
večer zajde, usnou hračky.

Vystřídá ho měsíček
a s ním tisíc hvězdiček.
Jak se vzbudí hřeje zemi,
bez něj život prostě není.

Vládce říše pohádek
dělá v zemi pořádek.

Rumburak chce za manželku
jeho dceru Arabelku.

Mladík jménem Petr Majer
zachoval se jako frajer.

Mydlím, mydlím, mydlím,
u lidí si bydlím.
Je tu se mnou sestřička,
říkáme jí vodička.
Mydlím ruce, nožičky,
voňavý jsi celičký.

Děti ze mě staví hrady,
když jsem mokrý,
to jsou rády.

A jak oschnu na sluníčku,
neuděláš bábovičku.