Létá nízko nad zemí,
dává lidem znamení.

Pršet bude za chviličku,
honem sáhni po deštníčku.

Paránice mezi brouky,
nejkrásnější z celé louky.
Červené šatičky s malými puntíčky.
Na zvonku rosa, létá si bosa.
Pohoupá se na kvítečku,
hlídá totiž sedmou tečku.

Huňatý kožíšek,
obrovské tlapy,
mohu být na hraní,
živý však taky.

Za sluníčkem hlavu točí,
nevidí nic, nemá oči.

Když dozraje malinko
každému dá semínko.

Patří ke mně dírka v látce,
pak jdu zapnout snadno, hladce.

Vypadám jak malé sítko,
přišije mne každé dítko.

Tiše seďte ani muk,
v televizi bude kluk.

Papírová čepička,
hází lístky z autíčka.

Každý večer vozí dětem
pohádky, co letí světem.

Máma zpívá,
Béďa zívá,
pomalu usíná.

Voňavá poduška,
vedle spí Liduška,
zahřeje peřina.

Večer do mne uleháte,
peřinkou se zakrýváte.
Hluboce a krátce sníte,
to jen proto, že si spíte.

U sta hromů,
to je stromů
v lese jménem Řáholec.

Loupežnická skála,
Manka před ní stála.
Cipísek až nakonec.

Loupežník střílí,
šiška je v cíli,
letěla míli.

Červený klobouček
s bílými puntíky,
pozná mě Jaroušek,
ten už je veliký.

Červený klobouček
a bílá sukýnka,
nejí mě Jaroušek,
ba ani maminka.

Červený klobouček,
nožka jen jedna,
ví to i pavouček,
že nejsem jedlá.