Search Results for: les

Pověst o sedmadvaceti popravených

Nikdo neví, kde odpočívá všech dvacet sedm českých pánů, kteří položili život 21.června 1621 na Staroměstském náměstí. Jejich hlavy byly pro výstrahu vyvěšeny v železných koších na Staroměstské mostecké věži, a teprve po dlouhé době je směli příbuzní vložit do krabic označených jmény a pohřbít kdesi v Týně; avšak vypráví se, že tajným rozhodnutím byly z toho místa odneseny a pochovány v kostele svatého Salvátora, anebo možná někde docela jinde. A tak se dodnes neví, kde odpočívá …

Vílí býlí

Když holčička Janinka objeví na půdě babiččiny chaloupky starodávný ilustrovaný herbář, začnou se dít podivné věci. Herbář je totiž kouzelný a ukrývá v sobě neuvěřitelná překvapení. S pomocí víl se holčička dostane do čarovné říše víl a skřítků, kde zažije neobyčejná dobrodružství a pozná mnohá tajemství týkající se léčivých rostlin. Na konci každé z deseti krátkých kapitol jsou pro děti připraveny cvičné otázky, aby si připomněly zajímavosti a poznatky, které se v příběhu dozvěděly.

S přípravou na přijímací zkoušky neotálejte: radí specialista mimoškolního vzdělávání Milan Šťastný

Začátek školního roku se nese nejen v duchu zvládnutí běžného školního režimu. Pro žáky 9. tříd začíná půlrok příprav na středoškolské přijímací zkoušky. Z těch mají obavy nejen studenti, ale také jejich rodiče. V rozhovoru poradí Milan Šťastný, jak úspěšně zvládnout přípravy na přijímací zkoušky a představí, jak probíhá doučování v 2+2 škole matematiky.

Jednotné přijímací zkoušky CERMAT, které musí absolvovat žáci 9. tříd ucházející se o studium na střední škole zakončené maturitní zkouškou, způsobují vrásky na čele nejen studentům, ale i jejich rodičům. Rodiče se především obávají, zda děti splní náročné podmínky a dostanou se na vysněnou střední školu. Naopak děti jsou v přípravě málo zodpovědní a většinou učení nechávají na poslední chvíli. Starostem lze však předejít důsledným vedením ze stran rodičů, poctivou přípravou a pravidelným opakováním učiva. Vůbec nejhorší je začít s přípravou na poslední chvíli, kdy míra stresu a zvyšující se tlak okolí dítě frustruje a znemožňuje efektivní učení.

O stračím pokladu

Jednoho dne Janek zastříhal nosem a ucítil cosi ve vzduchu. Kdepak by jenom ucítil! Vyskočil na sněhový kopeček a rozhlédl se po lese. Musel si až tlapkami oči zaclonit před takovou spoustou jasu. Na starých smrcích visely copánky rampouchů, které sluníčko od samého rána pletlo ze sněhových vloček usazených na větvích. Ale nebylo tam jen jedno sluníčko. V každé špičce rampouchu zářilo po jednom. A odtud to světlo, které Jankovi do očí bilo.
„Co tady okouníš? Sbírej! Tolik zlata a stříbra. To je ale hloupý zajíc. Já, už od samého rána nosím poklady do hnízda.“

O pyšném motýlovi

Pod Bělským lesem, na louce za potůčkem, žil motýl Duháček. Nejmenoval se tak náhodou, jeho křídla hýřila všemi možnými barvami a tak když letěl, nechával za sebou duhovou stopu, která se vznášela nad loučkou. Jakmile se sluníčko svými paprsky dotklo duhových barev, celá louka se na chvilku rozzářila a zatřpytila. Ach, to vám byla krása. Kytky si mohly hlavičky vykroutit, jak se otáčely, aby tu nádheru viděly a zvířátka vykukovala z lesů a údivem nemohla ani dýchat. A Duháček si poletoval sem a tam, a tam a sem, a různě se nakrucoval a byl na sebe moc pyšný.

Pohádka o mém hrnci v kredenci

Byl ušatý, vlastně uchatý. Navrch zelený, uvnitř bílý a smál se, dokonce mluvil. Řeknete si, obyčejný hrnec ! A hrnce přece nemluví. Ale hned vás z toho vyvedu. Když má hrnec ucha, jako by měl uši. Slyší a poslouchá, co si povídáte. Za chvíli se naučí i mluvit, zkouší si to nejdříve tiše v kredenci a pak se odváží i nahlas. Ale nepředbíhejme.

Než můj hrnec promluvil, byl to dareba skoro k ničemu. Co mohl, nedovařil, co mohl, spálil či připekl. Takový Budižkničemu! To jsem si o něm myslela. Dokonce už i moje babička s ním mívala trápení. Jednou se jí vysmekl z rukou, poskakoval ze schodů a notně se otloukl. Tam, kde se na něm odrazil zelený smalt, tam …

Jak to udělat, aby začátek školního roku peněženku nebolel?

Také máte doma budoucího prvňáčka? A už se těší do školy? Někteří se školy nemohou dočkat, protože už budou přece velcí. Jiní se školy mírně obávají – hlavně když mají starší sourozence a už znají i povinnosti, které z docházení do školy vyplývají. A co my, rodiče? Na jedné straně si děláme starosti o to, jak naše ratolest školní zátěž a také kolektiv ve třídě zvládne, na straně druhé se často strachujeme, jestli nástup do školy zvládne i naše peněženka a bankovní účet.

Není hláska jako hláska

Pracovní sešit je určen předškolním dětem, které mají problémy se sluchovou diferenciací. Jejich řeč je hůře srozumitelná pro mnohočetnou dyslalii neboli patlavost. Tyto děti mluví často rychle, bez sluchové kontroly, nedokážou opravit svůj vlastní nesprávný řečový projev. Nepoužívají hlásky, které se již u logopeda naučily.

Pokud se schopnost fonematického uvědomování nerozvine ještě před vlastním nácvikem čtení, velmi často se problémy ve škole projeví jako obtíže v počátečním čtení až neschopnost naučit se číst. Většina normálně se vyvíjejících dětí si osvojí tuto schopnost sama od sebe, když se učí číst. To neplatí u rizikových dětí, zejména ne u dětí s rizikem SPU.

Malé ruce

Malé ruce tlesky, tlesk,

paže skrčené, tleskání do dlaní před sebou v rytmu 1. řádku

tlesknou vpředu,
tlesknou vzadu,
stejně rychle jako blesk.

paže napnuty, tleskání do dlaní střídavě před sebou a za sebou …

Přejít nahoru