a) Dle Dalimila.
Kníže Oldřich lovil kolem Postoloprt. Stalo se, když skrze jednu ves jel, uzřel, že selská dívka na potoce stála bosi, bez rukávů a roucho prala. Selka krásná velmi byla a k tomu stydlivé mravy měla. Počal se kníže její kráse diviti, stanul a hned ji za kněžnu pojal. Ta kněžna byla šlechetná, jméno její bylo Božena. Páni to knížeti za zlé začali míti. Kníže jim odvětil: Páni, račte slyšeti: …
Historie Teplic je od samého počátku zároveň i historií pramenů, jak o tom svědčí i pojmenování od teplé léčivé vody. V údolí pod Krušnými horami uprostřed hlubokých lesních hvozů i bažinatých oblastí odedávna vytékaly z nitra země třpytivé proudy teplé vody zázračných vlastností. Připomínkou objevení termálních pramenů je pak Kolostujova kašna v lázeňském parku mezi divadlem a Císařskými lázněmi. Jejím autorem se stal …
Teplice: Léčivé termální prameny a Kolostůjova kašnaPokračovat ve čtení »
„Památná a celému okolí milá.“ Tak píše stará kniha o kapli svatého Vojtěcha u Kounova, významném poutním místě na pomezí Rakovnicka, Žatecka a Lounska. Podle pověsti stojí kaple v místech, kde v roce 992 biskup Vojtěch vyprosil svou modlitbou pro zdejší kraj sužovaný ničivým suchem životodárný déšť. Místní tradice říká, že kaple byla vystavěna záhy po biskupově svatořečení v roce 999. Díky svému zázračnému původu je kaple „odpradávna“ cílem zbožných poutníků z širokého okolí. Dávná tradice svatovojtěšských poutí v Kounově ustala pod tlakem doby v padesátých letech minulého století, navázat na ni se podařilo v roce 2006. V současnosti kaple prochází dlouhodobou postupnou rekonstrukcí.
…
V širokém okolí, které je tvořeno z jedné strany hradbou Krušných hor a z druhé malebným Českým středohořím, stojí teplický zámek. Ze zámecké věže je vidět na Krušné hory, na místa, kde se odpradávna dobývaly rozličné rudy a stříbro. V sídle majitelů teplického panství se již v 16. století nalézalo takzvané zlatnické ohniště, místo, kde se pěstovala alchymie. Cílem pokusů bylo nalezení kamene mudrců, s jehož pomocí se obyčejné rudy měnily …
Že neexistují trpaslíci, vodníci, hejkalové, divoženky, bílé paní a čarodějnice? Máte pro to nějaký důkaz? Protože např. pověsti Krušných hor v publikaci „Pověsti Chomutovska“ tvrdí něco jiného.
Podle informací, sesbíraných zmíněným autorem knihy, žili trpaslíci v chomutovském kraji zcela určitě. Ovládali prý tajemné síly, díky nimž se mohli stát neviditelnými, ale samozřejmě věděli …
K mnoha kopcům v severních Čechách, které prý ukrývají ve svých útrobách zlaté poklady, patří i Buková hora na Děčínsku, dnes známá hlavně díky obrovské stavbě televizního převaděče. Přestože se poklad zatím nikomu nepodařilo spatřit, již od nepaměti bylo v kraji všeobecně známo, že se jedná o obrovský kus zlata, připomínajícího muže s dlouhým plnovousem. V rozeklané skalní sluji ho nepochybně ještě dnes střeží …
Děčínsko: O zlatém pokladu pod Bukovou horouPokračovat ve čtení »
Podle pověsti sudoval prý tento loupežník na litoměřickém gymnáziu a pomáhal svému otci, kováři a zámožnému statkáři. Bratr mu však přebral statek, takže se Babinský dal z trucu na vojnu, kde se zamiloval do chudobné dívky Lidunky. Aby Lidunku vysvobodil ze spárů starého lichváře, ukradl pro ni plukovní pokladnu a stal se vůdcem loupežníků, přičemž v převleku za šedého myslivce chudým dával a bohatým bral. Po dopadení se prozradil, …
Doubravská hora
Pod Doubravskou horou, která nejdále vyběhla ze skupiny kopců a vršků Českého středohoří vstříc zasmušilé hradbě Krušných hor, leží při cestě osamělý kámen. Jeho oslnivě bílá barva nutí oči každého kolemjdoucího, aby na něm spočinuly. V pohanských časech sloužil kněžkám z posvátného háje, možná byl směrníkem obchodních cest. U bílého kamene se usadila čarodějnice Vela. …
V řadě pověstí o Jezerce a Žeberku se hovoří o žeberské panně. Proto je na úvod je potřeba vysvětlit, kdo je ona tajemná bytost, o níž bude dále řeč. Na rozhraní komořanských a pohlodských luk prý kdysi stával poblíž Komořanského jezera hrad. Mladý rytíř, syn majitele tohoto hradu, se seznámil s jedinou dcerou pána ze Žeberka a zamiloval se do ní. Dívka sice byla překrásná, ale – jak už to tak někdy bývá – jeho …
Město Ústí nad Labem se dnes rozkládá po obou stranách labského údolí i podél říčky Bíliny. Za vlády knížete Václava zde prý žili dva bratři. Oba vladykové se svorně dělili o území kolem řeky Labe. Obývali malý dřevěný hrádek, který stál na místě dnešní Větruše. Labohoř a Rušisvad, si časem založili rodiny a po nějaké době jim začal být hrad těsný. Proto se rozhodli požádat svého knížete o svolení vystavět město. Kníže Václav podporoval zakládání …
