Pověsti

Kouzelné uhlíky pomohly dívce z bídy a zajistily živobytí

Volary – Jihozápadně od Volar, asi tak hodinku cesty od farního kostela svaté Kateřiny, stával starobylý Zaunův mlýn. Ve Volarech a okolí bývalo vždy sněhu dostatek. O to méně ale lidé měli práce a uživit se, bylo mnohdy složité.

A na vršku cestou k němu pak velký dřevěný kříž s malovaným plechovým korpusem Ježíše Krista. Kdysi ho tam vystavěl neznámý dobrodinec, snad ku potěše duše poutníků, či proto, že jej tížil nějaký velký hřích. To už dnes nikdo nezjistí. …

Kouzelné uhlíky pomohly dívce z bídy a zajistily živobytíPokračovat ve čtení »

Pověst o vzniku názvu Zvíkova

Dcera praotce Čecha se zamilovala, ale otci se její milý nelíbil a vyhnal je z domu. Šli cestou, necestou podél Vltavy, až došli na místo, kde se jim zalíbilo. Postavili si zde obydlí. Začas se vydal praotec Čech na lov jelenů a v lese potkal dvě překrásné děti, které ho dovedli za svou matkou. V té poznal svou dceru. Nechal jim na tom místě postavit dřevěný srub a podle toho, že …

Pověst o vzniku názvu ZvíkovaPokračovat ve čtení »

O duchovi z Nové Vsi

Kdysi dávno žil v Nové Vsi velice lakomý sedlák. Kromě lakoty však měl ještě jednu špatnou vlastnost. Byl tuze závistivý. A nejvíce záviděl svému sousedovi. Když sousedova kráva měla tele, nemohl lakomý sedlák v noci spávat. A ještě horší to bylo, když se sousedovi podařilo přikoupit kousek pozemku a zrovna vedle jeho louky. Lakomec přemýšlel, jak by sousedovi ublížil a sám si pomohl k dalšímu majetku. Jedné bezesné noci, kdy se převaloval z boku na bok a nemohl usnout, dostal nápad. Nelenil, vstal z postele a …

O duchovi z Nové VsiPokračovat ve čtení »

Feministický omyl na Karlštejně

Kdysi na Karlštejn nemohly ženy – to se traduje dodnes a nejeden laik je sto tomu uvěřit. Však ho v tom utvrzuje i Vrchlického veselohra Noc na Karlštejně. Není to pravda, na Karlštejn měly ženy přístup stejně jako na kterýkoli jiný hrad. Zmatek v tom udělal už v 16. století Václav Hájek z Libočan, který ve své kronice zmínil hrad Karlík. Ten stál nedaleko odsud a podle Hájka měl sloužit jako noclehárna pro …

Feministický omyl na KarlštejněPokračovat ve čtení »

Zpropadený zámek

Antonín Cechner zde však ještě v roce 1913 při popisu památek v rakovnickém okrese registruje “sporé stopy sklepů”. Významný regionalista Jan Renner dokonce roku 1937 uvádí, že “jsou v lese, kde lid říká na Zpropadeném zámku, patrné sledy někdy opevněného sídla.” Co je tu k vidění dnes? Terénní profil připomíná zbytky valů s příkopy obklopujícími vyvýšený prostor, který je porostlý smíšeným lesem. Na jedné straně je tento prostor chráněn strmým srázem padajícím do údolí potoka, který se o něco níže – V Luhu pod Branovem – vlévá do řeky Berounky. Z druhé strany je …

Zpropadený zámekPokračovat ve čtení »

Loupežníci na Drábovně

Drábovna dostala jméno od loupežníků – drábů, kteří ohrožovali zdejší krajinu četnými loupežemi. Jednou odnesli ze vsi Volavce s bohatou kořistí i nějakou dívku. Jmenovala se prý Strýcmandová. Z radosti nad zdařilým lupem hodovali a popíjeli ve svém pelechu po celou noc. Ale dívce se podařilo uprchnout. Doběhla k rychtáři Vávrovi na Volavec a vyprávěla mu o všem, co se jí přihodilo. Vesničané se po dlouhé poradě usnesli, aby se dívka zase vrátila do Drábovny a cestu označila …

Loupežníci na DrábovněPokračovat ve čtení »

Hrad Houska

O odsouzenci

V prostorách hradu byla průrva do pekla. Obyvatelé hradu chtěli vědět, jak takové peklo vypadá. Jednoho dne se rozhodli, že to zjistí a nabídli odsouzenému na smrt milost, pokud se do pekla vydá a řekne co tam viděl. Trestanec souhlasil, což neměl dělat. Spustili ho do průrvy a po několika minutách uslyšeli zoufalý křik. Okamžitě ho vytáhli a nemohli uvěřit vlastním očím. Odsouzenec byl šedivý a zestárl o mnoho desítek let. O peklu, ani o tom co viděl, nechtěl mluvit a za pár dní zemřel šílenstvím. Lidé se báli a tak se pokusili díru zasypat. To se jim ovšem nepovedlo, na jejím místě postavili kapli, která rojení čertů měla zabránit. …

Hrad HouskaPokračovat ve čtení »

Drahokamy na Kozákově

Vyšel si jednou hajný Votrubec do kozákovských lesů na obhlídku. Celý utahaný přišel za poledne ke studánce Radostná a odpočíval. Něco pojedl, pak si nacpal dýmku a spokojeně vysílal kotouče dýmu k vrcholkům stromů. Zabraný do přemýšlení ani nezpozoroval, že u něho stanuli tři muži. Podle tváře i šatu poznal hajný, že to jsou cizinci. Nesrozumitelnou řečí doprovázenou posunky ho vyzvali, aby je následoval. Celý ustrašený s nimi šel k nedalekému lomu, kde za hustým keřem byla díra do země. U té se zastavili. Cizinci vytáhli provazy a dva z nich se za pomoci hajného a …

Drahokamy na KozákověPokračovat ve čtení »

Ďáblovo oko

Pověst říká, že pražský orloj vznikl z jiných důvodů než jen aby ukazoval čas. Původně prý šlo o promyšlený plán tajného bratrstva, které najalo výtečné odborníky – hodináře Mikuláše Kadaňského z Kadaně, univerzitního rektora matematika Johanna Šindela, astrologa Nicolase a tajemného kazatele známého pod jménem Rasach. Ve znamení měli archanděla Uriela, který byl (židovským) andělem znajícím tajemství pohybu nebeských těles a zjevení, byl i patronem proroctví a alchymie. Orloj také původně vypadal zcela jinak – byl bez soch, bez svatých v okénkách, bez …

Ďáblovo okoPokračovat ve čtení »

Duch Jizerských hor

Kdo Muhu vlastně je a odkud přišel? Podle pověsti se jednou sešli Krakonoš z Krkonoš a Rampušák z Orlických hor a uvažovali o tom co udělat, aby i Jizerské hory měly svého ochránce. Prohlédli si nejdříve kopce, louky a skály od Smrku po Oldřichovské sedlo a přes Černou Studnici až dolů k Jizeře, kde se do ní vlévá divoká Kamenice a dravý Žernovník. Pak se prý zastavili na dnešním Muchově, tehdy ještě tento kopec název neměl a Krakonoš usoudil, že tady je to pravé místo, protože je …

Duch Jizerských horPokračovat ve čtení »

Přejít nahoru