Mladičkou královnu tížily přísné zvyky na královském dvoře. Jak mohla, odběhla si na kraj lesa a tam se bavila po svém: zula si střevíčky a brouzdala se v potoce, z pomněnek si pletla věnečky a z bílých křemínků skládala obrázky květin a zvířátek. Jednou seděla u lesní tůňky a ze sítí si dělala zelenou kolébku, že do ní položí kytičku sedmikrásek jako panenku a bude ji houpat. Tu vyskočila …
Byli dva bratři, jeden velmi bohatý, druhý velmi chudý. Jednou hlídal chudý svému bohatému bratru snopy na poli, a sedě pod kupkou, spatřil bílou ženu, jak sbírala klasy, ježto zůstaly na záhonech, a zastrkávala do kupek. Když pak až k němu došla, chytil ji za ruku a tázal se jí, co je zač a co tu dělá? – „Jsem tvého bratra Štěstí a sbírám ztracené klásky, aby měl víc pšenice.” – „A prosím tě, kdepak je moje …
Jeden král měl velikou krásnou zahradu. Bylo v ní mnoho vzácného stromoví, ale nejvzácnější byla jedna jabloň, co prostřed zahrady stála. Měla každý den jedno jablko, a to bylo zlaté: ráno odkvetlo, ve dne zrostlo a do noci dozrálo, a druhé ráno kvetlo zas jiné. Ale žádné to zralé jablko nedočkalo se druhého rána, pokaždé se v noci ze stromu ztratilo a nikdo nevěděl kam a jak? Král se proto velice rmoutil.
Jednou k sobě zavolal svého nejstaršího syna a povídá: …
Bylo-nebylo: byl jednou jeden král, který se rád honil po lesích za zvěří. Jednou taky se pustil daleko za jelenem a zabloudil. Byl sám a sám, přišla noc a král byl rád, že našel na mýtině chalupu. Zůstával tam uhlíř. Král povídá, jestli by ho chtěl z lesa na cestu vyvést, že mu dobře zaplatí. – „I rád bych s vámi,” řekl uhlíř, „ale tu vidíte, žena mi se právě čeká, nemohu odejít. A kam byste taky v noci? Lehněte si na půdu na seno a ráno vás doprovodím.” – Brzy potom se …
Byl jeden král a byl tak rozumný, že i všem živočichům rozuměl, co si povídali. A poslouchejte, jak se tomu naučil. Přišla k němu jednou nějaká stará babička, přinesla mu v košíku hada a povídá, aby si ho dal ustrojit: když ho sní, že bude všemu rozumět, co které zvíře v povětří, na zemi i ve vodě mluví. Tomu králi se to líbilo, že bude umět, co nikdo neumí, dobře babičce zaplatil a hned poručil …
Za sedmero horami a sedmero řekami, a možná ještě kousek dál, bylo malé království, v němž mladý král panoval. Toho času na zámku stoly se prohýbají pod plnými mísami jídla a džbánů vína, neboť se koná velká oslava. Po dlouhé době se královně narodilo děťátko. Byla to holčička: krásná jako z růže květ. Dali jí jméno Barunka. Královští rodiče z ní měli velikou radost. Vždyť už ani nedoufali, že je takové štěstí potká!
Jednoho dne se král vydal se svou družinou na lov. Blížil se večer, když tu náhle …
Byl jeden sedlák a neměl děti. Ale jednou, když nebyl doma, se mu narodil synáček. Že byl velký jako palec, pojmenovala ho maminka Paleček. Malý Paleček hned jak se narodil, běhal po světnici, skákal a zpíval.
V poledne povídá: “Maminko, já donesu tatínkovi na pole oběd.” Maminka se smála: “Vždyť bys ani košík neunesl.” Paleček povídá: “To není pravda.” Chytil koš a utíkal …
Velká vrána ukradla kus sýra a odletěla na větev stromu, aby ho v klidu snědla. Šla kolem liška a sýr ucítila. Zastavila se pod stromem a sliny se jí sbíhaly. “Sýr,” řekla. “Mňam. To bych si dala… kdybych mohla…,” říkala si v duchu, polykala a přemýšlela, jak se sýra zmocnit.
Po malé chvíli se začala k vráně lísat: “Ty jsi ale krásná vrána. V životě jsem neviděla …
Byl jednou jeden princ a ten se chtěl oženit. Za manželku si chtěl vzít jedině opravdovou princeznu. projel celičký svět, aby takovou našel, ale na každé mu něco vadilo. Princezen bylo dost, ale nemohl se dopátrat, aby to byly opravdové princezny. Vždycky se objevilo něco, co nebylo docela v pořádku. A tak se vrátil domů a byl …
Byly dva bratři. Jeden z nich byl bohatý statkář, neměl žádné děti a byl tuze lakomý. Druhý, chudý chalupník, měl jedinou dceru a byl příliš dobrý. Když šlo děvčeti na dvanáctý rok, dal ji k bratru za husopasku. Dvě léta sloužila za stravu, po dvou letech zesílila a nastoupila za děvečku.
“Služ jen, Mano, spravedlivě,” řekl jí strýc, “až skončíš, dám ti …
