Křepelka Karolína
V jednom státě Křepelkově
stojí malý domek,
přišel k jeho vratům šakal
a zvoní na zvonek.
…
V jednom státě Křepelkově
stojí malý domek,
přišel k jeho vratům šakal
a zvoní na zvonek.
…
V obchodě na polici s nápoji stála plastová láhev s vodou. Bylo na ní napsáno: “Zdravá voda s bublinkami”, a tak jí budeme říkat Bublinka.
Jednou večer přišel do prodejny kluk, měl velikou žízeň. Šel rovnou k regálu s vodami, vzal si naši Bublinku do košíku a u pokladny zaplatil. V parku si sedl na lavičku, vodu z láhve naráz vypil a prázdnou Bublinku zahodil do trávy. Jéjé tam se jí nelíbilo, přes den na ni pálilo sluníčko, létali vosy a komáři a v noci, no v noci jí byla velikánská zima. Také pršelo a Bublinka byla celá mokrá a špinavá od bláta.
…
V jednom velkém domě, který stojí na náměstí, je spousta polic , poliček, stojánků, štelářků
a na nich je plno knížek. Některé nemají žádné obrázky, ale spousta knih má krásné kresby.
Jsou v nich namalované princezny, princové, králové ale i čarodějnice, draci a všelijaké obludy. …
Konečně byla všechna zavazadla naložena v autě a rodina mohla vyrazit na dovolenou. Zbývalo jen nakoupit nějaké potraviny. To měli rodiče v úmyslu provést cestou v nějakém městě. Johanka s Matějem pozorovali ubíhající krajinu za oknem auta. Silnice se klikatila mezi poli a netrvalo dlouho, zařadili se do proudu na dálnici. Ujížděli po ní pěkný kousek, než tatínek zablikal, že budou odbočovat. Spletí oblouků a křižovatek se dostali až na parkoviště před obchodním domem. …
Honzík seděl nad talířkem polévky a mrzutě v ní převracel lžící kousky zeleniny. Nabral hrášek a zase ho vylil, pak zas mrkvičku… Jen do pusinky lžící nezabloudil. Kdyby to tak byly jahodové knedlíky nebo palačinky, to by byla jiná písnička, to už by měl talíř vymetený. Ale zelenina! Ta Honzíkovi nejela. …
Proč vznikla e-kniha č.4 Pohádky a básničky?
Aby byla volně a zdarma šířena pro nekomerční účely.
Komu je e-kniha určena?
Všem, kteří věnují čas rozvoji a vzdělávání dětí. To znamená nejen pro pedagogické pracovníky v mateřské škole, ale i pro rodiče, „hrající si“ s dětmi doma, apod.
Co obsahuje e-kniha?
Stahovat e-knihu můžete na stránce: Obsah – Ke stažení
Vítek si s tatínkem užíval dovolenou na chatě. Chodili se koupat k nedalekému rybníku, sbírali v lese houby a také opravili střechu a natřeli plot. Večer nemusel chodit spát tak brzo jako doma, a to se mu líbilo. Sedávali u ohně a povídali si. Jednou se Vítek natáhl do trávy a díval se na nebe.
„Tati, co je to tam nahoře, ty zářící tečky?“ zeptal se.
„To jsou hvězdy, Vítku.“ …
Víte, děti, že i každý den v týdnu má svého skřítka nebo vílu? Všichni dohromady si říkají Týdeníčci. Bydlí společně v domečku se sedmi pokojíčky na úpatí duhy a nedají jeden na druhého dopustit.
Pondělín je rozvážný, do ničeho se nehrne, na všechno má dost času. Má rád barvu letní oblohy a takové nosí i tričko. Pod modrou kšiltovkou se mu kroutí pramínky černých vlasů a jeho šedé oči vypadají pořád trochu ospale. Ale to je jen zdání. Přebírá službu první den po víkendu a tak mu chvíli trvá, než se docela probere. Ve skutečnosti je to velice vnímavý a chytrý skřítek.
…
Bára byla s tátou na pouti. Projela se na řetízkovém kolotoči, pohoupala se na houpačce a nasedla i do labutě a nechala se vynést vysoko nad vesnici.
Tatínek jí koupil cukrovou vatu a taky červený balónek, poletující kolem ní na dlouhém provázku. Stačila chvilka nepozornosti a provázek jí vyklouzl z ruky. Stoupal a stoupal, až se zdál malý jako jablíčko. Bára seděla na lavičce a přes slzičky pozorovala, jak mizí v dálce. Nevěděla, co se s balónkem dělo dál. Ale my to víme! …
Na listu zelí se pásla boubelatá, zelená housenka Terka. Nejprve prokousala jen malou dírku, pak ji rozšířila na větší a ještě větší. Nakonec zůstal z listu jen okousaný pahýl a z Terky vyrostla pěkně baculatá housenka. Už neměla na další zelíčko chuť a začala zívat na celé kolo.
Napadlo ji, že si najde nějakou skulinku pod kamenem, kde si na chvíli zdřímne. Slezla po košťálu dolů a začala hledat příhodné místo. Podlezla pod rodnou hlávkou a mašírovala na svých mnoha nožkách ke druhé. Najednou se jí do cesty postavila růžová hlava. Obě vypískly leknutím. Hlava i Terka. Hlava vklouzla znovu zpátky pod zem a Terka zůstala zkoprněle stát na místě. Zježily se jí všechny chloupky na zeleném těle.
…