Pohádky

Drak a tajný deník

V horkém písku na břehu veliké řeky, ležela zahrabaná krokodýlí vajíčka. Maminka krokodýlka je chodila denně láskyplně opatrovat. Odhrnovala a zahrnovala kolem nich hradbu z písku, kropila je, aby se ochladila a stínila je svým tělem, aby se nepřehřála.

A pak přišel ten slavný den, kdy se v jednom z vajíček objevila malá dírka, zvětšila se a vykoukla z ní zelená hlavička krokodýlího dítěte. Vedle se líhlo druhé a třetí a za chvilku byla kolem krokodýlí maminky spousta hemžení a všechna ta drobotina se hnala co nejrychleji do vody, aby je horké slunce nespálilo. …

O třech ježibabách

Před mnoha lety, to ještě v dobách, kdy byl pánem Polického rybníka hastrman Brekoš, tehdy se konával hnedka po západu slunce na břehu poblíž vodního stavidla vždy prvního dne v měsíci pravidelný slet všech čarodějnic a ježibab.

Slétávaly se zde čarodějné báby z celého rozlehlého okolí, kde se tak pořádala pokaždé nejen velká slavnost, ale především důvěrná porada. …

Jak datel stávkoval

Úvod:

V chaloupce u lesa je jeden domeček,
v něm bydlí s kocourem kouzelný dědeček.
Kouzelný dědeček má tajemnou moc,
vypráví pohádky na dobrou noc.
Skřítkové je dětem po světě roznáší,
pohádky roznáší ve kterých nestraší.
Skřítkové čekají na další pohádku dědečku,
vyprávěj o princezně na hrášku. …

Myška Lentilka

Byla jednou jedna malá holčička, které všichni doma říkali Kikinka. Tuze ráda mlsala bonbóny, ale ze všech nejvíc milovala právě lentilky.Vysypala si je vždycky na talířek a obdivovala na nich pestré barvičky. Nejraději měla modrou a růžovou a to pak nikdy neodolala a hned si alespoň jednu slupla. Velice brzy se barvy všech lentilek naučila rozpoznávat a dobře si je pamatovala. …

O Kuliferdovi 14/14

Když spatřili psa s vyceněnými zuby a vyvalenýma očima, schoulil se Ježek okamžitě do klubíčka a naježil ostny. Kuliferda mu skočil na záda.
„Haf! Kdo jste zač?“ štěkl pes a zatřásl hlavou.

Ježek zůstával přikrčený, protože psy znal a nemínil se s nimi pouštět do debaty.
Kuliferda ale opatrně vykoukl a pak sebejistě prohlásil: „Jsme kamarádi Anetky a psům neubližujeme.“ …

Holubí příběh

Před časem bydlel na vesnici jistý pan Holoubek, který měl již odmalička velmi kladný vztah ke všem holubům, což bylo způsobeno nejen láskou k nim, nýbrž i tím svým holubím příjmením, na které byl pan Holoubek již odjakživa jaksepatří hrdý.

Postavil si proto pěkný holubník, kde tak našli všichni jeho holoubci a holoubata svůj oblíbený domeček, v němž se cítili v naprostém bezpečí. …

Trpaslíček Suny

Všechno to začalo úplně nevinně, aniž by kdo tušil, jakou spoušť může nadělat docela obyčejné zahradní svítidlo, ale pojďme s touto pohádkou začít pěkně od začátku.

Byla jedna babička, která dostala k narozeninám malého trpaslíčka, kterého si hnedka pojmenovala jménem Suny. Moc se jí líbil a tak si jej s potěšením postavila mezi kytičky, kde jí tak zkrášloval celou zahrádku.

O Durynce

Kdysi dávno bydlel na venkově dráteník Švéda, který žil ve své malé chaloupce s velkou ovocnou zahradou úplně na samotě a dočista sám.

Byl velice chudý a jediné, co ho na světě těšilo, bylo právě to jeho drátenické řemeslo, které však z něho žádného boháče nikdy neučinilo. Žil proto velmi skromně, jako nějaký poustevník a čím byl starší, tím víc mu bývalo častokrát samotnému smutno. Neměl si s kým povídat, ani s kým posedět a tak začal mnohdy mluvit jen tak, sám se sebou, jen aby nezapomněl svoji řeč. Celé dny jen seděl a …

Jak se pejskové bazénu zmocnili

Všechno to začalo v jednom menším psím útulku, který byl novým domovem všech zatoulaných a nechtěných pejsků, kam se jednoho dne dostala i Ryta, fena německého ovčáka. Byla velmi chytrá, poslušná, dovedná i přátelská a tak se hned brzy ochotně skamarádila s ostatními pejsky a později se stala jejich velkou velitelkou. Poněvadž byla naučena všechny vždy na slovo poslouchat, snažila se vyhovět i pejskům, kteří ji prosili, aby jim pomohla z útulku utéct a dostat se ven, na svobodu. …

Ztracená ponožka

Byly jednou dvě ponožky. Jedna levá a druhá pravá, tak už to přece bývá. Patřily malé Adélce, která je měla ze všech svých ponožek nejraději. Ponožky byly krásně žluté jako sluníčko a na sobě měly velké červené jahůdky.

Adélčina maminka měla jednoho dne plnou pračku prádla. Vyprala s prádlem i Adélčiny ponožky. Co se ale nestalo! Maminka jednu ponožku zapomněla v pračce!
Pravá ponožka visela na šňůře a vytahovala se a napínala v naději, že někde uvidí svoji levou kamarádku.
A když se vám tak natahuje a natahuje až se celá napne, najednou „PRÁSK“ utrhla se se sevření kolíčku na prádlo a už leží na zemi v trávě. …

Přejít nahoru