Srdíčko
Mám já jedno mám,
komu já ho dám.
Asi mámě, tatíčkovi,
kousek schovám bratříčkovi.
Tluče, tluče, bije, bije,
jen s ním člověk prostě žije.
Mám já jedno mám,
komu já ho dám.
Asi mámě, tatíčkovi,
kousek schovám bratříčkovi.
Tluče, tluče, bije, bije,
jen s ním člověk prostě žije.
Byla jedna matka a ta měla dvě dcery. Jedna byla vlastní – Holena, druhá nevlastní – Maruška. Matka měla radši vlastní dceru, a tak těžce nesla, že Maruška roste do krásy, zatímco její vlastní dcera Holena krásy moc nepobrala.
A jak to tak bývá, byla právě Maruščina krása důvodem k tomu, aby jí její nevlastní sestra i matka ubližovaly.
Musela doma všechno dělat – starat se o domácnost, o domek i o domácí zvířata. Macecha s nevlastní sestrou nedělaly nic, jen stále Marušce ubližovaly. Ta ale i přesto stále rostla do krásy. Byla krásnější a krásnější a macecha a Holena stále víc zuřily.
Jednoho lednového dne povídá Holena: …
Běžím, běžím kupředu,
jak nejlépe dovedu.
Nožičky se běhat učí,
nejdřív mámě do náručí,
od maminky k tátovi,
od babičky k dědovi,
od dědečka na ulici
a z ulice na silnici.
Pak oběhnu celý svět.
A vrátím se k mámě zpět.
Stojí stojí panáček, vzorně jako vojáček.
Chvíli je zelený, potom zase červený.
Na červenou stůj! Jde o život tvůj!
Na zelenou můžeš jít, za ruce se vzít.
…
Sedmým dnem bývá neděle,
je svátek, nic se neděje,
nedělí týden končí
a dny se s týdnem loučí.
…
Šestý den to je sobota,
v ten den nebývá robota,
sobotou víkend začíná,
každý jak chce si počíná.
…
Pátý den v týdnu to je pátek,
všedních dnů bývá to vždy svátek,
na víkend každý se již těší,
jak strávit volné dny vždy řeší.
…
Čtvrtý den v týdnu to je čtvrtek,
rychlý je, jak při rytí krtek,
krtek, co ryje kopečky,
v nichž dělá si své domečky.
…
Středa je vždy týdne střed,
další dny nám žene vpřed,
den je to v týdnu třetí
které, jak ptáček letí.
…