Na zahradě
Na zahradě pod jabloní
bílé kvítky v trávě voní.
Nejbělejší konvalinku-
utrhnu si pro maminku.
Na zahradě pod jabloní
bílé kvítky v trávě voní.
Nejbělejší konvalinku-
utrhnu si pro maminku.
Dešťové kapičky,
dostaly nožičky.
Ťapity, ťapity, ťap.
Kocour spal v okapu,
spadly mu na tlapu.
Ťapity, ťapity, ťap.
Ach jéj ten naříkal,
plakal a utíkal.
Ťapity, ťapity, ťap.
Všechny moje prsty,
schovaly se v hrsti.
Spočítat je umím hned,
jedna, dvě, tři, čtyři, pět. …
Jahůdka červená v zelené peřince,
já si ji utrhnu a dám ji mamince.
Za lásku, starosti a za pohlazení.
Bez mámy na světě lásky není.
Maminka vaří, vše se jí daří,
s úsměvem uklízí,
k jídlu nás pobízí,
pečlivost sama, je naše máma.
Tradá-dáda-dam, já někoho mám.
Já mám mámu a ta máma
má mě, má mě, nejde sama.
Já dám ruku mámě, on zase dá mně.
Po cestě jí povídám – tradá-dáda-dam.
U kolébky ženy stojí,
král vše vidí,
proč se bojí?
Sudba zněla rázem, hned:
Bude krásná jako květ.
…
Zabloudily děti v lese,
Mařenka se strachy třese.
Jeníček ji vede,
to ještě svede.
…
Kdyby mi tak někdo řekl, třeba kamarád,
prodej mi tu svoji mámu, dám ti za ní hrad.
Zazvonil bych na to smíchem, jako velký zvon,
nedám ti ji, ani kdybys dával milión.
Neprodám ji, neprodám, ani za nebe.
Nechám si já maminečku jenom pro sebe!
Červená čepička,
čiperná holčička,
přešla kus lesíčka.
Dobroty v košíčku,
trhala kytičku
pro svoji babičku.
Tu však vlk sežral,
na stáří nedbal.
Myslivec přišel,
chrápat ho slyšel.
Do břicha kámen,
žízeň a ámen.