MP3 písničky, pohádky

Ježek s Kuliferdou namačkaní pod chlebem v batohu cestovali dosti dlouho a to kolébání a předení by je málem ukolébalo k spánku, jenomže najednou ucítili, jak někdo bere batůžek do ruky a otevírá ho. To Anetka dostala hlad.

„Honem, musíme se schovat,“ volal Ježek a snažil se zahrabat pod Anetčin svetr a do punčocháčů, jenomže s jeho bodlinami to šlo dost těžko. Ježek sebou házel ze strany na stranu, oblečení se mu nabodávalo na bodliny, které je umně rozplétaly a za chvíli vypadal jako klubko pomuchlané vlny. …

O Kuliferdovi 12/14Pokračovat ve čtení »

Kuliferda s Ježkem se neodvážili ani pohnout, a přestože jim pod chlebem nebylo zrovna příjemně, čekali, co se bude dít. Po chvíli slyšeli, jak někdo leze dovnitř. Byl to Mol.
„Anetka se chystá pryč a má v batohu sbalené věci,“ informoval je spěšně.
„Jenomže i nás,“ škytnul Ježek.
„Ale snad…,“ začal Kuliferda, ale nedokončil, protože se prudce zvedli do výšky. To si Anetka hodila batůžek na záda a odcházela z pokoje.
…

O Kuliferdovi 11/14Pokračovat ve čtení »

Když Ježek s Kuliferdou proběhli škvírou mezi dveřmi, stali se svědky zvláštní podívané. Maminka poskakovala po pokoji, tu po jedné noze, tu po obou a tleskala rukama vysoko zdviženýma. Občas se obrátila a mávla rukou. Naši kamarádi si chvíli mysleli, že snad tančí, ale proč to dělá teď večer v Anetčině pokoji, to nevěděli. Dokonce nehrála ani žádná hudba. …

O Kuliferdovi 10/14Pokračovat ve čtení »

Když Anetka odešla a koupelna ztichla, přemístil se Kuliferda s Molem zpátky k ježkovi do proutěného koše.
„V koupelně asi nemáme nejlepší úkryt,“ řekl Kuliferda.
„No hlavně, že je pryč,“ odfrkl si Ježek.

„Ale co když ještě přijde maminka a rozhodne se prát?“
„Počkáme, až se setmí, a pak půjdeme jinam,“ odpověděl Ježek a pak nahlas přemýšlel: …

O Kuliferdovi 9/14Pokračovat ve čtení »

Byla to vůbec velká náhoda, že se jim podařilo nepozorovaně dostat až do koupelny, která byla naproti obývacímu pokoji, vedle ložnice a kousek od hlavního vchodu, neboli, což bylo pro Kuliferdu i pro Ježka důležitější, od hlavního VÝCHODU. V koupelně bylo pootevřené malé okénko, ale to bylo moc vysoko. …

O Kuliferdovi 8/14Pokračovat ve čtení »

Kdo si myslí, že se v posteli dá jenom spát, ten se mýlí. Kuliferda schovaný za polštářem rozhodně nemínil spát. A maminka sedící v křesle také ne. Nazula si pantofli, prohrábla si vlasy a vzdychla. Pak vstala a šla k oknu. Vedle okna stála velká dřevěná skříň. Maminka se nejprve podívala ven, jaké je počasí a pak tu skříň otevřela. …

O Kuliferdovi 7/14Pokračovat ve čtení »

Po chvíli se Kuliferda posadil a znovu si uvědomil, jak velikou má žízeň. Teď po takovém dobrodružství ještě větší než ráno. Jednomu nebezpečí zdárně unikl a už mu hrozilo, že umře žízní. Kuliferdovi se dělali mžitky před očima, viděl zeleně a růžově a tělíčko mu vysychalo. Mohl pozorovat, jak mu tuhnou nohy i ruce a špatně se mu dýchá. …

O Kuliferdovi 6/14Pokračovat ve čtení »

Ráno šel Kuliferda oznámit Ježkovi, co všechno zjistil. Sešplhal obratně z polic, až na žlutý koberec. Chtěl se vydat směrem ke gauči, ale měl velký hlad, tedy spíše žízeň, protože hráškové nic nejedí. Jsou živi jen z vody, a příležitostně z ovocné šťávy, když není nic jiného. …

O Kuliferdovi 5/14Pokračovat ve čtení »

Když se Kuliferda probudil, byla všude tma.
„Mole?“ zavolal tiše.

Nikdo mu neodpověděl. Jestlipak je ještě zalezlý v té mapě, přemýšlel Kuliferda. Jestli je v ní schováno hodně lesů, není asi jednoduché najít ten Ježkův. Hlavně aby se Mol v těch lesích neztratil, měl by asi ještě jednou zavolat. Za chvíli si jeho oči na tmu zvykly, takže viděl …

O Kuliferdovi 4/14Pokračovat ve čtení »

Kuliferda neměl ani ponětí o tom, co to je mapa a jak se v ní čte, lépe řečeno, jak se v ní orientuje, ale důvěřoval Molovi a tak kráčel za ním a byl zvědavý, co bude následovat. Mol vždycky kousek popolétl a pak čekal se skloněnou hlavou, až ho Kuliferda dožene.

Když už kráčeli po knihách v páté polici a byli přibližně uprostřed, přiblížila se ke …

O Kuliferdovi 3/14Pokračovat ve čtení »