Rarášek
Zarochnil se rarášek mezi lusky hrachu.
Dostal totiž chudáček, asi trochu strachu.
Oral oráč na úhoru, oral úhor do úmoru,
oral dlouho, zoral málo, ruchadlo se polámalo.
Teď tam traktor drkotá. To je jiná robota!
Hroudy drtí, drny krájí, zorá pole v širém kraji.
U hradu je stará brána, sedí na ní černá vrána.
Vrána kráká kráky krák, letí k hradu černý mrak.
Mrak usedá na bránu, je to hejno havranů.
Kárá kráva krávu, že nedala zprávu,
že jí srnec, strýček srnky, otrhal ty trpké trnky.
Řekni, Rudo: ryba, rak, rohlík, hrnec, srnec, prak.
Až to řekneš desetkrát, bude tě mít ráček rád.
Prší, prší mokrá voda, sršeň sršně nepobodá,
brečí první i ten druhý, že jim mokro smaže pruhy.
Franta má hrnec, běží jak srnec
do krámu za roh kupovat tvaroh,
kroupy a krupici. Ztratil tam čepici
na rohu u vrat – musel ji sebrat.
Rak leze z rákosí navečer za rosy,
rak leze z díry, má dlouhé kníry.
Večer se prochází po trávě na hrázi,
kroutí si vousy, klepeta brousí.