Milena je v loubí
Milena je v loubí, dolíček tam hloubí.
Bude ťukat fazole, co tu leží na stole.
Prší, prší mokrá voda, sršeň sršně nepobodá,
brečí první i ten druhý, že jim mokro smaže pruhy.
Děti šly na výlet, víte co dělaly?
Na louce u lesa vesele zpívaly.
Po louce běhaly, honily motýly,
velký jim uletěl, malého chytily,
Letěl bílý motýlek kolem mlýnice,
viděla ho u mlýna bílá slepice.
Slepice se divila, že je také bílý,
hned se ptala motýla, kde ho nabílili.
Půjdeme do vody, to budou závody!
Tonda nás povede, ten plavat dovede.
Olda se nedal, doplaval nejdál.
Milá paní Lidlo, dala jste nám mýdlo,
ale Láďa fidli fidli, místo sebe balon mydlí.
Křepelička pod keři na své děti křepelala,
do keříčku k večeři, křepelátka svolávala.
Seběhly se kolem keře a už sedí u večeře.
A kdo tomu nevěří, nedostane večeři.
Olda – to je jedlík, jí devátý knedlík
polévky si málo vzal, knedlíky se ládoval.
Koblihy a vdolky, jedly hlavně holky.
Půjdeme do vody, to budou závody!
Tonda nás povede, ten plavat dovede.
Olda se nedal, doplaval nejdál.