Logopedická říkadla

Leze hlemýžď v poli

Leze hlemýžď v poli, leze do údolí,
leze leze do zelí, doleze tam v pondělí.

Řehoř řeže dříví z dřínu, dva – tři řízy za vteřinu.
Jiří řeže dříví z břízy, za vteřinu čtyři řízy.

Kárá kráva krávu, že nedala zprávu,
že jí srnec, strýček srnky, otrhal ty trpké trnky.

Jenda sedí pod jabloní, jablíčka až k němu voní.
Jedno spadlo, hned je zvedl. To je pěkné, jemine!
Ještě jedno nedojedl a už má chuť na jiné.

Dědeček má tyč, babička má míč.
Hod, babičko, míček dolů, bude míček pryč.

Řekni, Rudo: ryba, rak, rohlík, hrnec, srnec, prak.
Až to řekneš desetkrát, bude tě mít ráček rád.

Mám tu mýdlo malé Lidly, a to mýdlo málo mydlí.
Mydlím, mydlím plenku, na malou Alenku.

V lese je kopeček, na něm hříbeček,
hřeje tam sluníčko, hřeje na hříbeček.

Nesla si Evička jablíčka v košíčku,
potkala Pepíčka, měl novou čepičku.
Pepíčku, Pepíčku, půjč mi tu čepičku!
Půjčím ti, Evičko, až mi dáš jablíčko.

Milan pláče buli buli, kutálel si s velkou kulí,
koule se mu zakoulela, do důlku se nedokulí.