Logopedická říkadla

V prosinci větříček duje

V prosinci větříček duje, veverka mu rozkazuje:
Zalétni na kopeček, přines šišky, zvoneček.
Já nachystám košíček plný želé, žemliček,
se sýkorkou Cecilkou ozdobíme stromeček.

V řece byli tři kapříci

V řece byli tři kapříci, Petříček to může říci.
Jako stříbro třpytili se, na udici chytili se.

Sova sedí sama v lese, ve dne spí a nepohne se.
V noci houká: “Vstávej, sýčku!” Potom spolu při měsíčku slídí po lese.
Když se měsíc za les schová, očima si svítí sova, jídlo shánět začíná.
Pak se sýčkem místo spaní zasedají ke snídani. To je hostina!

Říkanka kuchařská

Z komína se kouří, večeře se vaří.
Kuchařka si při tom říká: “Pro Mařenku, pro Jiříka,
i pro toho Řehoře, co tam křičí na dvoře.”

Jak se liščí táta stará o liščata

Po pěšině k lesíčku nese lišák mošničku.
Čeká liška s liščaty, co dostanou od táty.
Volá lišák na lišku, aby vyšly z pelíšku,
že jim našel v houštině žlutou kobližku.

Kuchařinka, kuchařinka

Kuchařinka, kuchařinka, má tvářičku jak peřinka.
Kuchař, kuchař, kuchaříček, uvaří nám pár vajíček.

House v strouze

House v strouze, kousek pouze od husy se vzdálilo.
Hned ji z nouze volá dlouze, pláče, že se ztratilo.

Padá lupen po lupenu

Padá lupen po lupenu, Pepa stojí pod lípou:
Pojďte, děti, pojďte chytat, penízky se posypou!
Pod lípou je kupa dětí, pomáhají Pepovi!
Pak u Pepy nakupují za penízek lípový.

Kdo to je?

Kabát oškubaný, úzké kalhoty,
klobouk pomačkaný, nohu bez boty.
Na kopečku stojí, kavky se ho bojí.

Čočka

Počkej ty děvečko u políčka,
je na něm v dolíčku čočovička.
Čočovička, čočka, tam děvčátko počká.