Posvícení
Posvícení, posvícení!
Puňťa chňapl po pečeni,
utíká s ní – to to voní!
Už ho nikdo nedohoní.
Pod jabloní ve stínu
udělá si hostinu.
Posvícení, posvícení!
Puňťa chňapl po pečeni,
utíká s ní – to to voní!
Už ho nikdo nedohoní.
Pod jabloní ve stínu
udělá si hostinu.
Jeník měl sáně, sedl si na ně,
pustil se s nimi z vysoké stráně.
Jede jak na koni, že všechny dohoní.
Dohonil, už je v nich, bác – a je po saních!
Hana má panenku, chodí s ní po venku.
Panenka upadne, nechce vstát, ne a ne.
Hana pannu napomene:
Nemáš kopat do kamene!